Únor 2016

Je rozdíl mezi přikázáním: „Nezabiješ!“ a „Zabíjejte!?“

6. února 2016 v 0:06 Politika

Když Ježíš na kříži odpustil svým vrahům slovy: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí" tato nevědomost mě uváděla v šílenství, kdykoliv jsem o ni zavadila. Jak nevědí, co činí!!!? Vrah neví o tom, že vraždí? Nikdo přece nemá právo sáhnout na život druhého člověka! A náhle tato tak nepochopitelná nevědomost se mne dotýká osobně. Člověk v moci zlého opravdu nerozezná dobré od špatného, ani na základu logických argumentů.


Žijí mezi námi zdánlivě slušní, vzdělaní lidé a dokonce někteří takoví nám i vládnou, kteří opravdu bez ironie a bez nadsázky nerozeznají rozdíl mezi přikázáním: "Nezabiješ!" a "Zabíjejte!" Doopravdy oni to nepoznají.


Není dnes už přece žádným tajemstvím, že v mešitách islámští kazatelé vyučují muslimy násilné trestné činnosti, která je podle jejich víry dokonalým světovým řádem, posílají je zabíjet a umírat. Když následují muslimové věrně svého proroka Mohameda, jsou z nich stejní zločinci, jako byl Mohamed.


Pro pravověrného muslima jsou islámské násilné zvrhlosti právem nejdokonalejším, určeným celému světu a islám vládnoucím systémem, na rozdíl ode všech ostatních náboženství. I když každé náboženství pokládá to svoje za jedinou věčnou pravdu, žádná jiná náboženství, kromě islámu, neuplatňují požadavky a nároky na zvláštní práva, nemají problém žít odděleně od státu, ale pro islám je to nemyslitelné.


V islámském právu nabývá plných práv pouze muslim. Nemuslim není roven muslimovi. Muslim nemůže být skutečným přítelem nemuslima. Může se k němu chovat hezky, ale také krutě. Islám je nadřazený nade vším a válečného zločince Mohameda, muslimové mají přikázáno následovat v jeho zločinech.


"Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Boha. A kdyby uvěřili vlastníci Písma, bylo by to pro ně lepší; jsou sice mezi nimi věřící, avšak mnozí z nich jsou hanebníci." (3:110)


"A přáli by si, abyste se stali nevěřícími, jako jsou oni, a abyste byli stejní. Neberte si mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv je naleznete! A neberte si z nich ani přátele, ani pomocníky," (Verš 4:89)


"Jestliže nevytáhnete do boje, Bůh vás potrestá trestem bolestným, vystřídá vás národem jiným a nebudete Mu moci v ničem uškodit, neboť Bůh je věru mocný nad každou věcí." (9:39)


38:3 "Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Volali sice o pomoc, však nezbyl jim čas k uniknutí."


Že muslimští imigranti nepřicházejí se integrovat a pracovat, ale zavádět jejich zvrácené zvyky, nelze ignorovat, a přesto jsou lidé, kteří sami proti sobě a svým, na straně nepřátel, obhajují islám, a ty, kteří pokládají za morální povinnost tuto zkázu lidstva zastavit, islám zakázat, obviňují z nenávisti, z extremismu a xenofobie.


Jak je možné, že tito lidé ztratili pud sebezáchovy? S vývojem událostí a narůstajících problémů sice už uznávají, že:


"islám podmíněn místem vzniku, je totalitní, protože totalita je jediný myslitelný řád, který je preferován na blízkém a středním východě. Tak i islám dává hotové a v podstatě totalitní odpovědi. A proto také muslimové v Evropě, kde není žádná odpověď definitivní, kde jsou vznášeny zneklidňující otázky, kde život neřídí božský řád, ztrácejí jistotu a půdu (kterou je v jejich domovině islám) pod nohami. Stávají se vyhnanci a snadno pak podléhají nějaké "vyšší" doktríně, nějaké radikalizaci. Tenhle důvod mluví zásadně proti islámu v Evropě. Jenže stejný důvod mluví obecně proti náboženství v Evropě.

Rozdíl - a to podstatný - je v tom, že Martin Konvička a spol. volá po takovém zákazu selektovaně. ISLÁM je třeba zakázat! ISLÁM je fašismus! ISLÁM je zkáza lidstva! Ne a stokrát ne! Islám se v podstatě neliší od žádného jsoucího náboženství. Je na překážku jeho misijní role? Ukaž mi jediné náboženství, které ji nemá! Které nehlásá potřebu je šířit! Je na závadu jeho snaha ovlivňovat život i mimo předepsané ceremonie? Ukaž mi náboženství, které takovou potřebu nemá. I ten milovaný papež Jorge Mario Bergoglio řečený František tuto potřebu hlásá - dost hlasitě.

My ateisté, kterých je přece jenom více než věřících, jsme se naučili toleranci. Nebouráme vaše kostely, nehážeme vaše spisy do stoupy, ale také nechceme, aby vaše obřady rušili veřejný pořádek. Chceme-li to po vás, pak je nanejvýš spravedlivé, abychom to chtěli i po ostatních. Fašismus byl mezinárodně odsouzen v největším historickém procesu všech dob - v Norimberském procesu po útrapách světové války, kterou vyvolal. Nic podobného nemůžeš muslimům "přišít" a nemůžeš tedy pokládat rovnítko mezi fašismus a islám. Jsme jediná země na celém světě, která si do svých zákonů vložila takové idiotské rovnítko mezi pojmy fašismus a komunismus. Už jenom to je dokladem jaké ohavnosti se mohou dopouštět i myslící lidé, kteří mají jen jedinou vadu a to, že jsou ovládáni ideologií."


Biblický verš, že kdo nenávidí, je vrah, jsem chápala vždycky jen duchovně, že kdybych někoho nenáviděla a neodpustila, nebude mu odpuštěno pro život věčný. Ale ukázala se pravdivost těch slov nejen pro věčnost, ale i v reálném životě. Je to strašné, je to neuvěřitelné, ale lidská nenávist je skutečně nevědomá, slepá a hluchá, dokonce i k vlastnímu pudu sebezáchovy a k odpovědnosti za budoucnost vlastních dětí. I zvířata reagují na signál o napadení. Zvířata totiž, na rozdíl od lidí neznají nenávist.



Neodsuzuji lidi vůbec žádné, neodsuzuji věřící jiné víry, jiných náboženství, jiných názorů, i když s mnohými třeba nesouhlasím, pokud příčinou toho nesouhlasu není zločin, vidím každého člověka stejně jako sebe. Nespravedlivě lživá zlá slova a špatné skutky, proti mně mířené, usilovně zapomínám, neodsuzuji ani pomýlené muslimy, odsuzuji jen zločiny a ideologie, vedoucí ke zločinům.


Bezbožný svět se stal nebezpečným místem k životu. Zdiskreditovaly se vládnoucí systémy náboženské i světské, ale i kdyby křesťan byl násilník a vrah, tak v kostele se to nenaučil.


"Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní." (Matouš 23:1-39)


Křesťanští kazatelé říkají věřícím, aby následovali Ježíše a jeho přikázání lásky, bez rozlišování stejně k lidem všem, věřícím i nevěřícím, aby přátelům i nepřátelům činili tak, jak chceme, aby oni činili nám. Nikdy křesťanský kazatel nekáže zabíjet, protože Ježíš to křesťanům zakázal, sám se žádného zločinu nedopustil a řekl:


"Vaše slovo buď 'ano, ano - ne, ne'; co je nad to, je ze zlého. Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub.' Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; … Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Matouš 5:37-48)


Zdiskreditovala se světská moc úplně stejně, jako v minulosti ta náboženská. Teď už výhradně jen na jedné z nich stavět nelze. V zájmu absolutní svobody potřebujeme: "maximálně štíhlý stát, který se neplete lidem do jejich života do okamžiku, než tito lidé začnou fyzickým či jiným násilím poškozovat jiné." (Petr Hampl)


Kde není svoboda, tam není morálka. Pouze v prostředí spravedlivých zákonů se pravda ukáže podle skutků, jak je psáno, že musí být mezi námi různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z nás se osvědčí.


Víra je zárukou morálky. A morálka je zárukou vítězství dobra nad zlem, Ježíš je cesta, pravda a život a jedině On dává člověku moc vládnout svým osudem. Bůh je Bohem živých, a pro nás zatím ještě tělesným zrakem neviditelná katolická (všeobecná) církev andělů a svatých je tím, co nás přesahuje, to jsou ti, kteří jsou s námi, kteří nám pomáhají, kteří nás chrání.


A "… vzejde slunce spravedlnosti, a zdraví bude na paprscích jeho." (Malachiáš) K tomu stačí jen věřit a milovat, zachovávat přikázání lásky včetně prvního i druhého.


"Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu." (Matouš 10:1) A od tohoto ne papež ale Petr dostal klíč a pořád je jeho majitelem.


"Pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci." (Jan 14:12)


Až Ježíš bude v pravdě vyvýšen, všechny lidi dobré vůle přitáhne k sobě, sami ochotně dobrovolně rádi za ním půjdou, to rozhodnutí za sebe udělá každý sám, až bude zřejmý rozdíl mezi těmi, kteří žijí a kteří nežijí v Království Božím, které je mezi námi už tady na Zemi. A kdo nechce, ten nemusí, kdo nepůjde, jeho věc, ale nikdo nemá právo nikoho nutit násilím. Bůh stvořil člověka svobodného. Člověk dostal svobodu vlastního rozhodování mezi dobrem a zlem.


Závěrem pár slov ke křesťanským a muslimským misiím. Činnost křesťanských misijních děl, je podporou sirotků a chudých dětí ve všech kontinentech v podobě zdravotní péče, stravy, vzdělání.


A islámskými misiemi je "džihád, účinný nástroj k šíření politického islámu a byl Mohamedem využíván především po jeho emigraci do Medíny. Jakmile Mohamed začal využívat džihád, došlo k velkému nárůstu stoupenců islámu. Politické jednání s náboženskou motivací se ukázalo jako velmi účinné. Není tedy příliš překvapivé, že ve velmi respektovaných hadíthech od Buchárího se celkem 98% hadisů o džihádu vztahuje k ozbrojenému násilí


Způsob vedení džihádu jako politického nástroje pro šíření politického islámu vychází z historie islámu. V počátcích, kdy byl islám jen vysmívaným náboženstvím (politicky slabý islám), se v Koránu objevují výzvy k trpělivosti a prohlubování zbožnosti. Se vzrůstajícím ideovým i politickým vlivem (politicky silný islám, emigrace v Medíně) Mohamedovy obce věřících pak docházelo i k vyzdvižení práva na odrážení útoků nepřátel, až po požadavek vést aktivní boj za podrobení nevěřících (káfirů)."