„…jistě, že zvítězí pravda, ale až dokáže to, co dokáže lež.“

4. října 2015 v 10:57 |  Politika

Myslela jsem si vždycky, že to nejde. Pravda je dobro. Lež je zlo. Dobro je Bůh, zlo je ďábel. A že kdyby dokázala pravda to, co dokáže lež, tak Bůh by dokázal to, co ďábel, a už by nebyl Bohem. A vida, ono to jde. Nejenom že jde, ona je to nezbytná nutnost.


Sice praví Pán: "Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, 'Mně patří pomsta, já odplatím." (Římanům 12:19) A proto prohlásit o někom, že je nenapravitelný, odsoudit a zavrhnout, to opravdu nepřísluší lidem ale jen a jen Bohu. Do lidského srdce vidí jen Bůh a každý hříšník až do posledního okamžiku svého života má šanci pokání.


"Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kdo ho následovali. Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?" Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky." (Marek 2:15-17)


Každé usilování je krásné, člověku v pravdě nic lidského není cizí, pro všechny umí být vším a kdo není proti nám, je pro nás.


Když ale míra zla, lži, nespravedlnosti, útisku a násilí je dovršena, a když poslední kapka milosrdenství, odpuštění a lásky přeteče, Bůh je Bůh, hříšník propadá peklu, a pravda zůstává pravdou.


Jako v nebi, tak i na zemi, v osobních vztazích, i v životě veřejném. Pravda znásilněná lží by nebyla už pravdou. Usiluje-li člověk jednat s lidmi tak, jak by si přál, aby oni jednali s ním, snadné to není, ale co je nutné, to je dobré.




"Neodvracejme pozornost od žádné neblahé síly, která působí. Ale jako vždy v kritických situacích jen tenkrát národ přežije, jestliže národ se osvědčí. To znamená národ (nejen) včetně komunistů, ale i strany Adama B. Bartoše a dalších. Neboť i oni jsou jeho částí. Jediná skutečná naděje, kterou vždy má národ, je víra v lid. Tak ten, kdo je na lodi v bouři, nemůže doufat než v její pevnost a v to, že je z dobrého materiálu. Jestliže vlastnosti českého lidu jsou dobré, budou působit. To jsou hluboké osudové děje, na které nedosáhne žádné politické umění, žádné volby. Jsme jací jsme a pod my je třeba rozumět všechny.

Co je fašismus?

Různé jsou politické, hospodářské a sociální stránky fašismu. Ale má hlavní rysy, které dávají základní podobu - hnusnou - celé té změti. Má svou poznávací známku. Je jí cynické, surové, nelítostné zacházení s člověkem a z toho vycházející nedbání práva. Snížení lidské pozice na postavení vši. Kdo surově zachází s člověkem, je fašista. … Nejsme fašisty, pokud uznáváme lidská práva a jsme ochotni se pro ně expandovat." (Ferdinand Peroutka)








 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama