Srpen 2015

„Každé království vnitřně rozdělené pustne …“

27. srpna 2015 v 11:04 Půlnoc nad knihami

"Ubozí pro mne byli vždycky lidé, kteří zapomněli, k čemu se mají znát. Vždy jsem pozoroval, jak hledají nějaké náboženství, nějakou skupinu, nějaký smysl, a jak žebroní o přijetí. Ale nacházeli pouhou chiméru. Pravé přijetí je možné pouze v kořenech. Potřebuješ být totiž pevné zasazen, zatížen právy i povinnostmi a odpovědný. Ale své lidské břemeno si v životě nemůžeš naložit, jako když si zedník na staveništi naloží na otrokářův pokyn náklad. A pokud přeběhneš, zůstaneš prázdný.


Líbí se mi naopak, když otec přičte synův prohřešek sobě a truchlí a činí pokání. Neboť ten syn je z něho. A právě proto, že je na syna vázán a jím řízen, dokáže řídit i jej. Nikdy jsem totiž neviděl cestu, která by měla jen jeden směr. A pokud odmítneš nést odpovědnost za porážku, neponeseš ji ani za vítězství.


Zhřeší-li žena, jež bydlí v tvém domě a je tvou manželkou, a ty ji miluješ, pak nepoběžíš mezi dav, abys ji spolu s ním soudil. Ta žena je tvá a soudit budeš především sebe, neboť jsi za ni odpovědný. Ocitla se tvá země v úpadku? Suď sama sebe: jsi z ní.


Jistě se totiž setkáš s cizími svědky, před nimiž se budeš muset rdít. A abys ze sebe smyl hanbu, nebudeš se k jejím chybám znát. Ale k něčemu se znát musíš. Budeš snad zajedno s těmi, kdo po tvém domě plivali? Řekneš, že měli pravdu. Možná že ano. Ale já chci, abys byl ze svého domu. Od těch, kdo plijí, jdi dál. Ty plivat nemáš. Vrať se domů a řekni: "Proč jste mne udělali tak ošklivým? Ta hanba!" Když mají totiž oni vliv na tebe a pokryli tě hanbou, ty tu hanbu přijmi a můžeš pak zase působit ty na ně a dodat jim krásy. A dodáš krásy sobě. Odmítneš-li plivat, neznamená to, že chyby kryješ. Nýbrž že je bereš za své, abys je smyl.


Ti, kdo se nechtějí k těm chybám znát a sami popichují cizince: "Vidíte tu hnilobu, já ji však nezpůsobil..." Ti se však neznají k ničemu. Budou ti tvrdit, že se znají k člověku, k ctnosti či k Bohu. Pokud však taková slova neznamenají uzel vztahů, jsou prázdná. Bůh sestupuje přímo do domu, aby se stal domem. Pro člověka pokorného, který rozžehuje svíce, je Bůh povinností rozžehovat svíce. Pro toho, kdo se zná k lidem, není slovo "člověk" jen slovníkový výraz, nýbrž znamená pro něho lidi, za něž je odpovědný. Utéci před rozžehováním svící a dát přednost Bohu je příliš snadné. Ale já neznám člověka, nýbrž lidi. Neznám svobodu, nýbrž svobodné lidi. A neznám štěstí, nýbrž šťastné lidi. Ani krásu, nýbrž krásné věci. Ani Boha, nýbrž horoucnost svící. A ti, kdo hledají podstatu jinde než ve zrození, ti prozrazují jen vlastní jalovost a prázdnotu srdce. Takoví lidé nemohou žít ani zemřít, neboť pouhými slovy se žít ani zemřít nedá.


Na člověka, který odsuzuje a k ničemu se nezná, takže soudí jen kvůli sobě, budeš narážet leda jako na zbytečnou zeď. Jde mu jen o vlastní obraz, a ne o lásku. Jen o něho samého jakožto nazíraný předmět, a ne jakožto vztah. A to postrádá smyslu.


A proto je-li ti hanba za lidi z tvého domu, z tvého panství či říše a chceš se stavět čistým, abys očistil je, neboť jsi z nich, je to falešný postoj. Nejsi z nich totiž před svědky, takže očišťuješ jen sebe. Právem ti lze říci: "Jsou-li jako ty, proč tady nejsou s tebou a neplijí také? ..." Utopil jsi je v jejich hanbě a jsi živ z jejich bídy.


Ano, může se stát, že se někomu nízkost, nepravosti a hanba vlastního domu, panství či říše znechutí, a že ten člověk odejde hledat čest jinam. A bude pro své blízké znamením jejich cti, neboť je z nich. Jakoby vyslaný čímsi, co z jejich cti zůstalo živé. Je to však počin velmi nebezpečný, neboť takovému člověku je zapotřebí více statečnosti, než kdyby čelil smrti. Ihned se najdou svědci, kteří mu budou říkat:


"Ty sám jsi také z oné hniloby!" A on odpoví, má-li v úctě sám sebe: "Ano, ale odešel jsem z ní." A soudci řeknou: "Vida, čistí odtud odcházej í! Ti, kdo zůstali, jsou prohnilí." A budou tě chválit, ale jen kvůli tobě. Nebudou v tobě chválit tvé blízké. Budeš si dělat slávu ze slávy druhých. Budeš však sám, tak jak je osamělý marnivec či nebožtík. Jestliže odejdeš, přejímáš nebezpečné poselství. Trpěl jsi totiž, a jsi proto znamením jejich ctnosti. Ale už tím je od sebe odlišuješ.


Nemáš naději zůstat věrným, leda když obětuješ svůj vlastní marnivý obraz. Když se nebudeš odlišovat a řekneš: "Myslím stejně jako oni." A budou tebou pohrdat Málo ti však sejde na pohrdání, neboť jsi částí onoho těla. A budeš na to tělo působit. Přiměješ je, aby tíhlo tam, kam tíhneš ty. Teprve z jejich cti pak získáš čest i ty. Jinou naději nemáš.


Stydíš-li se právem, neukazuj se. Nehovoř. Zahryzni se do své hanby. Takové špatné trávení je skvělá věc, neboť tě donutí stát se jiným ve vlastním domě. Vždyť ten dům závisí na tobě. Ale někdo má nemocné údy a raději si všechny čtyři uřízne. Takový člověk je šílenec. Můžeš jít na smrt a skrze sebe tak vrátit úctu svým blízkým, ale zapřít je nesmíš, neboť bys tím zapřel i sám sebe. Tvůj strom je dobrý i špatný. Ne každý plod je podle tvé chuti. Ale jsou mezi nimi i plody krásné. Zhlížet se v krásných plodech a druhé zavrhnout je snadné, jsou všechny jen různými aspekty téhož stromu. Je příliš snadné zvolit si jen některé větve. A druhé zavrhnout. Pyšni se tím, co je krásné. A je-li víc toho špatného, mlč. Na tobě je, abys vstoupil zpátky do kmene a řekl: "Co mám dělat, abych ten kmen uzdravil?"


Kdo opustí svou zemi srdcem, toho lid zapře a on sám zapře svůj lid. Musí tomu tak být. Přijal jsi jiné za soudce. Je tedy správné, aby ses stal jedním z nich. Není to však tvá půda a zemřeš na to.


Zlo tady působí tvá vlastní podstata. Mýlíš se v tom, že rozlišuješ. Nic totiž nemůžeš odmítat. Jsi tady špatný. To však pochází z tebe.


Člověka, který zapře svou ženu, město či zemi, zapřu i já. Jsi s nimi nespokojen? Jsi jejích částí. Tou částí, jež v nich tíhne k dobru. Je třeba strhnout ty ostatní s sebou. A ne je soudit zvenčí.


Je totiž soud dvojího druhu. Ten, který vynášíš ty ze své strany jakožto soudce. A soud nad tebou. Nejde o to, vystavět mraveniště. Zapřeš jeden dům a zapřels všechny. Zapřeš jednu ženu a zapřels lásku. Tu ženu opustíš, lásku však nenajdeš."






Islám je zlo, maskované náboženstvím..

22. srpna 2015 v 15:53 Politika

Muslimský terorista není zločincem, který zradil svoji víru a islám není náboženstvím, zneužitým nemorálními lidmi, jako jiná náboženství bývají. Kdyby "morální" vzor muslimů, prorok Mohamed nebyl pedofil, loupežník a vrah, anebo kdyby byl zločinec, ale kdyby po prvním Božím zjevení se zřekl zlého, jako například apoštol Pavel, pak by byl islám jinou cestou k Bohu. Ale tak tomu není. Mohamed pod vlivem těch zjevení vytvořil vražednou ideologii nadřazených, bez úcty k životu, k uskutečnění celosvětového islámského chalifátu.



Falešného proroka od pravého rozeznat podle způsobu života, k tomu nemusí být člověk znalcem žádného náboženství ani nějakého mimořádného vzdělání. I malé dítě, i člověk negramotný ví, že kdo vraždí, je vrah.


Islám není náboženstvím míru. Muslimové když lžou, znásilňují a vraždí, tak jsou praví muslimové přesně podle Koránu. Když to nedělají, jsou jenom umírnění věřící, jaké známe z ostatních náboženství. Když křesťan je vlažným věřícím, nenásleduje věrně Ježíše Krista, tak málo miluje. Když je muslim umírněným muslimem, nenásleduje věrně svého proroka, málo nenávidí.


Když křesťané či judaisté se dopouštějí násilí, tak proto, že se zpronevěřili své víře, svému náboženství, jedni zradili Krista a porušili přikázání lásky a druzí porušili desatero, na rozdíl od muslimů, kteří když lžou a znásilňují a vraždí, tak jsou praví muslimové, protože věrně následují proroka Mohameda, jehož teorie jde ruku v ruce s prokazatelnou praxí od sedmého století až dodnes, je příčinou zločineckého násilí zotročování, vraždění žen i dětí, a terorismu nejen v islámských zemích, ale po celém světě.


A že srovnávat Korán s Novým Zákonem je demagogie? Ve zcela otevřeném válečném ohrožení současné křesťanské civilizace invazí "jediného vyvoleného nejlepšího islámského státu" a jeho barbarských krutostí jen demagog může v 21. století popírat novozákonní křesťanství, obhajovat islámské zrůdnosti, a maskovat příčinu těch zločinů, poukazováním na Starý Zákon.

"Vyjděte z Babylonu", neznamená nic jiného, než: Čiňte pokání, a napravujte SEBE a své porušené vztahy s nejbližšími. Plňte si své povinnosti a své bližní nenapravujte násilím, ale vlastním, příkladným, následování hodným životem.

Každý hříšník až do posledního okamžiku svého života má šanci pokání, to znamená obrátit se od zlého k dobrému a napravit sebe, jako apoštol Pavel po prvním Božím zjevení učinil. Mohamed však bez pokání právě pod vlivem zjevení, aniž by se obrátil, vytvořil vražednou ideologii zla, bez úcty k životu, k uskutečnění celosvětového islámského kalifátu, nadřazeného všem.

Ano, i Židé byli ve SZ vyvoleným národem. Dnes už ale není rozdíl mezi lidmi, pro nás pro všechny je jeden Bůh" Pán všech, štědrý ke všem, …." (Římanům 10:12)


"Ježíš dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil pokoj. Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství. Přišel a zvěstoval pokoj, pokoj vám, kteří jste dalecí, i těm, kteří jsou blízcí. A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem. Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině. Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží." (Efezským 2:14-22)


Dvojí v jedno-vy ho znáte, je u vás a bude ve vás. A ten, který je ve vás, je mocnější, než ten, který je ve světě.


Vyvolený židovský národ, to je pro nás dnes ten oblak svědků, to jsou ty zástupy andělů a svatých prvorozených, kteří spolu s Kristem a jeho očekávaným druhým příchodem nám pomáhají ke spáse, to je katolická, ne Římskokatolická, ale katolická, tedy všeobecná, pro nás zatím ještě neviditelná Církev andělů a svatých.



Odzbrojení a kvůli celosvětovému nebezpečí vražedné islamizace zakázat třeba i veřejnou propagaci náboženství všech, by byla nejschůdnější a nejméně bolestivá cesta k vytvoření Božího království na zemi. Víra je osobní vztah člověka s Živým Bohem a Bůh v těchto dnech už mluví, chce a bude mluvit s každým člověkem přesně tak, jak je psáno.

"A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny." (Skutky apoštolů 2:17)

"Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: 'Poznej Pána,' protože ho budou znát všichni, od nejmenšího až po největšího." (Židům 8:11)


Jsou skončeny dny pokání pro všechny ty vyvolené svaté, pro pohany však doba obrácení trvá až do posledního dne. Z každého hříchu nám pak je možné učinit pokání. Říci však o proroku Mohamedovi, následování hodném vzoru muslimů, že je zločinec a vrah, pokud by to nebyla pravda, to by bylo stejné rouhání duchu svatému, jako když o Ježíšovi říkali, že má nečistého ducha a rouhání duchu svatému je jediným smrtelným hříchem, ze kterého pokání činit nelze. Rouhání Bohu Otci i Synu může být odpuštěno, ne však rouhání duchu svatému.


Neodsuzuji ideologicky zblbnuté muslimy ale jen tu jejich vražednou ideologii, islám, "jediné pravé a neměnné" náboženství, které učí, že Bůh dal přednost jedněm z nás před druhými, náboženství, které učí, že jeho národ je nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi a přikazuje všechny ostatní zabíjet, protože většina lidí, i kdybys po tom sebevíce toužil, nebude věřit a stvoření Boží změnit nelze - a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví, přikazuje vhodné, zakazuje zavrženíhodné a šarí'a všem zaručuje jejich lidskou důstojnost, to je ďábelská pýcha, nemá s Boží láskou společného vůbec nic.


Na mylný názor, že "Islám není špatný, když se nezneužívá" jsem zareagovala rovněž omylem, který jsem si uvědomila až dodatečně, vycházela jsem z normálního lidského postoje, že "Ano" znamená "Ano" a "Ne" znamená "Ne", proto jsem napsala, že pouze v případě, že samotná pokojná muslimská obec, po celém světě odsuzující teroristická zvěrstva, odsoudí s těmito zločiny i jejich příčinu, tedy zločince Mohameda, a s ním verše Koránu, obsahující návody k trestné činnosti., by bylo možné uvěřit, že islám není špatný, ale jen zneužitý. Jenže jsem nedomyslela, že muslimovi jeho víra dovoluje, pokud z toho získá nějaký prospěch, nevěřící nebo jinak věřící obelhávat i zabíjet, proto i slíbit a nedodržet je možné cokoliv. Nevím jak pro koho, ale pro mne morálně je toto absolutně neakceptovatelné.


Zpočátku jsem věřila, že islám není špatný, když se nezneužívá, proto jsem se jím začala podrobně zabývat. Došla jsem však ke stejným poznatkům, jako docent Martin Konvička. Nevím, jakými cestami on, já na základu Koránu, v porovnání s evangeliem. A do té doby jsem věřila špinavým pomluvám, které na něho ti "dokonale čistí" navršili. A teď už se s ním vezu na jedné lodi, protože jsem si ho pro sebe rehabilitovala a jsem jako on "xenofobní fašistický zločinec" přátelé se ode mne odvracejí, protože "šířím nenávist," když říkám, že pro muslima "morálně příkladný následování hodný" prorok Mohamed, je pro civilizovaného člověka zločinec, pedofil a vrah, příčinou islámské krutosti je doslovné naplňování veršů šavle v Koránu a právo šária, to jsou příkazy k trestné činnosti, k vraždám a k zotročování žen.


Rozpínavé mocichtivé válečné ohně zachvátily svět. Žijeme ve světě tak pomýleném a zmateném, že už ani inteligenti nerozeznají zločince od slušného člověka, ani spravedlnost od trestné činnosti. A tak si s námi zločinci dělají, co se jim zlíbí.



Řešení je jednoduché. Prostě ve jménu zákona, fakty podloženými důkazy je třeba zastavit a potrestat skutečné zločince a vysvobodit oběti těch zločinů. A kdo uzná, že věci podložené fakty jsou skutečně fakty?


Věci podložené skutečnými fakty, například, jsou složenky o zaplacení dluhu, ale exekutoři a právníci přece také potřebují vydělávat, proto ani ty složenky jako důkaz nestačí. K prospěchu okradeného, podaří-li se právníkovi exekutora v řetězové krádeži zastavit, i tak přijde oběť o pěkných pár tisíc. A když se to nepodaří, tak se oběť ze spárů zákonem chráněných zlodějů už do smrti nevysvobodí. Jedině smrt ho vysvobodí.


Faktickým důkazem vraždy je mrtvola. Např. Obama a jeho přisluhovači, domácí i zahraniční, spolu s IS, který si vyrobili, mají na svém kontu obrovské hromady mrtvol s hlavou i bez hlavy. Skutečnými hmatatelnými fakty k obvinění zločinců jsou ty válečné loupežné hromady mrtvol, a uprchlíci.


Chceme však zákony džungle, tak je máme. V džungli totiž jediným právem je právo silnějšího. Ale hlavně že máme svobodu náboženského vyznání pro všechny, i pro hrdlořezy, a máme svobodu slova a máme si o čem povídat, co kritizovat a proti čemu protestovat.


No a v pestré ukázce co nejvíce různých svobodných názorů, ve kterých jen ti všeho schopní bez zábran, mají absolutní svobodu dobrat se na účet ostatních své vlastní zločinecké podstaty ke svému prospěchu, by se dalo pokračovat. Ale zřejmě toho zlého není ještě dost a zločinci jsou ve zločinecké praxi omezováni, proto je třeba víc a víc prohlubovat "demokracii" aby náhodou skuteční vrazi a skuteční lháři a zloději neskončili v kriminále.


Já už toho soutěživého politického bordelu mám akorát tak dost, nesnáším nesnášenlivost, nenávidím spory, nenávist, závist, hamižnost, zlobu, neštěstí a tragédie a všechno to sobectví a zoufalství, které ten bordel mocichtivých i přes mrtvoly působí. Nesmyslné mocichtivé a závistivé spory, hádky jedněch proti druhým pod záminkou demokracie už mě unavily. Nechci stát ani vlevo ani vpravo. Stojím s Ježíšem uprostřed mezi nesmiřitelností a nevychovaností jedněch proti druhým.


A už nechci, aby příbytkem člověka byla škarpa, a nechci vidět zprávy o klečících čekající na podřezání, já už ten bordel nenávidím strašně. Nechci nad tím jen bezmocně brečet a soutěživě za účelem toho bordelu donekonečna podporovat levé proti pravým ani pravé proti levým.


Konkurence v politice je svinstvo veliké. Ať si konkurují lidé v tom, co umí, a k tomu ať stát garantuje rovné šance všem, a ne v tom, jak nejlépe druhé jinak smýšlející obelstít, omezit, zotročit, okrást, znásilnit a zavraždit. Celý svět ovládli banditi a zločinci a my k tomu mlčíme anebo omezeně tupě křičíme s jedněmi proti druhým. Nereálnou se ukázala vláda pravice, vláda levice i "demokratický" boj všech proti všem. Demokracie je mrtvá, nutná je spolupráce postavená na základních morálních hodnotách. A je mi jedno, jestli slova pravdy, zazní zleva nebo zprava, pravdou základní je: "neplést se lidem do jejich života do okamžiku, než tito lidé sami začnou fyzickým či jiným násilím poškozovat jiné".


Deformováni lží žijeme v přesvědčení, že by mělo být povinností státu postarat se o všechny potřebné a slabé. Kdyby rodina a mezilidské vztahy v pravdě byly tím, čím být mají, pak by povinností státu bylo postarat se jen o skutečně opuštěné, bezdětné vdovy a vdovce a sirotky. Vzít zleva i zprava, co je dobře a zleva i zprava zrušit, co je špatně, bude jediným zdravým řešením.






Solidaritu s uprchlíky: Přijímám– Nepřijímám

10. srpna 2015 v 11:03 Petice

P E T I C E - Solidaritu s uprchlíky: Přijímám- Nepřijímám





"Z pohledu sociologa - jaká jsou podle vás největší rizika přílivu lidí takto výrazně odlišných kultur?"

"Nejde o to, že ta kultura je odlišná. Jde o to, že přímo v základu té kultury je uloženo přesvědčení, že jsme podlidé a že je přijatelné nás zabíjet a zotročovat. S odlišnými lidmi můžete žít. S lidmi, kterým jejich náboženství říká, že mají právo a povinnost vás zabít, jen obtížně."



S projevem ostře namířeným proti imigrantům vystoupil na volební konferenci Úsvitu nový šéf strany Miroslav Lidinský, bývalý voják v Afghánistánu proti Talibanu. "Ve jménu Alláha vraždí nejenom křesťany kdekoliv na světě," varoval Lidinský před islámskými radikály. Chce jednat o úzké spolupráci s Blokem proti islámu Martina Konvičky.

"Nechceme štvát lidi proti sobě," říká Černoch, který podpořil Lidinského.


Pýcha

7. srpna 2015 v 13:49 Politika

Pyšného lidstva postoj obecně je věcně chybný v mylném přesvědčení každého jednoho, že jen ten jeho názor je tím jediným správným postojem a kdo má názor jiný, je "nechápavý idiot, xenofob, prostě zločinec a se zločinci se nediskutuje".


Pro pýchu každého diktátora je vyloučené diskutovat s "idioty". Proto, abych nebyla za "idiota", "měla bych být nutně poučitelná, to znamená, že bych měla pošlapat sebe a poddaně přizvukovat a ne si drze troufat nesouhlasit, protože "jen idiot si názor zaměňuje s věcně chybným postojem."


Tento všestranně pyšný, diktátorský postoj jednostranného dovolávání se demokracie a deliberace, je tragikomickou fraškou jejíž příčinou jsou rozbité a zdevastované mezilidské vztahy na všech úrovních, realitou jsou rozbroje a války.


V tomto světě rozvrácených vztahů lidí nesnášenlivých a pyšných, prosazujících jen sebe, žiju i já, tak proč bych měla být jiná? Proč bych měla sama sebe pošlapat jakýmkoliv jiným diktátorským postojem, vycházejícím z jednostranně pyšné představy deliberativních diskusí, jejichž vzájemná výměna stanovisek pro každého diktátora znamená, že vzdát se svého přesvědčení o nezpochybnitelnosti vlastní pravdy, překročit svůj vlastní stín a podívat se na věc i z opačné strany, musím vždycky já a ne on.



Je sice pravda, že překročení vlastního stínu a pohled na věc i z opačné strany znamená nakročení k rozpoznání pravé podstaty problému, ale pyšnému člověku v jeho panovačné neomylnosti ani ve snu by nepřišlo na mysl, že svůj stín by se mohl pokusit překročit i on.



Povýšenou pyšně diktátorskou dokonalost a neschopnost uznat rovnoprávně svobodu vlastního rozhodování druhému jako sobě, si pochopitelně žádný diktátor ve své bohorovnosti nepřipustí. Neví o tom, že je netolerantní, jiný názor on přece toleruje, ale jen ústy a jen do té doby, dokud se jeho názor nestřetne s jiným názorem. Když k tomu dojde, pak diktátorská nedůtklivá netolerance rozpoutává válku.



Veškerá bída lidstva je v pyšném nesmiřitelném rozlišování a povyšování jedněch nad druhými. Bez pochopení světla jediné dokonalé pravdy, proto nikdy žádný vládnoucí systém nefungoval a fungovat nemůže, to prostě bez pochopení podstaty v pravdě nejde.



Ten, kdo zná Boha živého a neví o tom, že Bůh "neexistuje", má jasno, protože zachovává Jeho přikázání, a bezpečně ví, že Mašínovi např. byli sprostí vrazi a zloději, kteří se neštítili vraždit nevinné lidi jen proto, aby se prostříleli na Západ. Byli to zločinci jako ti komunističtí, kteří popravovali, ale proti současným válečným zločincům a vrahům kapitalistickým a islámským byli všichni břídilové.

Světlem a podstatou dokonalé jediné věčné pravdy je život v lásce, která bližnímu zle neučiní.

Zločincem před Bohem je každý, kdo nenávidí, podvádí, lže, krade, zabíjí anebo s tímto zlem souhlasí.

Prokazatelným trestuhodným zločinem před lidmi je pak každý podvod, každé násilí.

A kdo vraždí, je vrah, bez ohledu na příčinu toho, proč vraždí.




"Chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání. Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpověděl:

"Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit, cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."



A kdo přikázání zachovává, ten ve všem ostatním je absolutně svobodný, bez ohledu na to, jestli stojí vlevo, vpravo nebo uprostřed.

Idiotem není člověk s jiným názorem, byť by ten jeho názor byl jen dětsky naivní, jednoduchý, prostý, pokud neubližuje a neomezuje svobodu druhého, nepovyšuje se, nevnucuje a neprosazuje jen sebe a svůj názor ostatním.



Pýcha znamená srovnávat, cítit se výš nebo níž. Přestaňme se už dívat optikou jen jednostranně omezené vlastní povýšené pýchy a podle sebe a svých vlastních měřítek měřit a rozlišovat jiné lidi na slušné a neslušné, vzdělané a nevzdělané. Každý má svobodné právo být sám sebou takový, jaký je.

A každý má povinnost být člověku člověkem.

Násilníci, podvodníci, lupiči, a vrazi malí i velcí váleční, všichni, kteří omezují, zotročují a ohrožují ostatní, patří za mříže.


Na tomto když se nesjednotíme, tak se jednotlivé nové nadějné strany do vlády samostatně nedostanou, a volbami se opět nezmění vůbec nic, a když změní, tak jedině k horšímu a po nás potopa.





Zachrání svět spolupráce

5. srpna 2015 v 10:42

Všechny zákony všech vlád celého světa musí být POD NEJPŘÍSNĚJŠÍM TRESTEM doživotí podřízeny základní morálce a někdo s tím už začít musí!!! Zeman to sám za nás udělat nemůže! Zastavíme už konečně ty prolhané krvelačné šelmy roztahovačné nebo se necháme totálně humanitárně zbombardovat? Není přece jeden národ horší ani lepší než druhý, zachrání svět jedině SPOLUPRÁCE podle přikázání. "Ústava by měla být jako Desatero velmi jednoduchá, aby člověk mohl podle přikázání žít, i když není křesťan. Náš systém jsme natolik zkomplikovali, že už mu nikdo nerozumí. Nevíme, kdy porušujeme zákon." A proto říkáme dobru zlo a zlu dobro.

Trestat je třeba zákonným způsobem každý násilný loupežný trestný čin, bez ohledu na to, kdo se ho dopustil! Nutné je podřídit hlavně ty moci chtivě roztahovačné zákazu ohlupovat, manipulovat, loupit, vraždit a škodit druhým. Všichni zločinci váleční a vrazi, kteří prokazatelně mají krvavé ruce, patří před soud!!!

A právě s těmi jim podobným, kteří vraždy a loupeže jen schvalují a mají špinavou duši ale zatím ještě čisté ruce, je nutné domluvit se a spolupracovat, aby každé zlo bylo pod kontrolou, bez možnosti prosadit se samostatně a zotročovat a zmizí z veřejného i soukromého života lháři, tuneláři, lichváři, exekutoři, okupanti a váleční štváči i zbrojní průmysl a všichni ostatní podvodníci, zločinci a vrazi.

Taková ústava jako meč musí viset nade všemi, zleva i zprava, ze všech názorových proudů, na tomto je nutné před volbami se sjednotit jako strana jedna a postavit společný volební program. A ohlídají se ti loupežníci proti sobě už vzájemně, aby se každý živil vlastním přičiněním a aby neprošel žádný návrh činnosti, která by jedny obohatila a druhé zneužila, poškodila, a od tohoto základu pak svobodně, každý podle svého zaměření, ať si vytváří a prosazuje návrhy všech společenských oblastí, nutných a prospěšných k životu lidem všem.

V naší různosti politických a náboženských názorů, které nás rozdělují, se NEDOMLUVÍME NIKDY. To prostě nejde proto, že každý je jiný, ale všichni máme právo být sami sebou, všichni musíme mít svobodu vlastního rozhodování, a omezovat a trestat je nutné jen toho, kdo lže, krade a zabíjí. Kdo nelže, nekrade a nezabíjí, ten má právo myslet a dělat svobodně úplně všechno, co chce. A rozdrobení, rozdělení všichni proti všem, nezmůžeme nic.



„Sodomo, Sodomo, nejsi-li nejkrásnější z měst?“

2. srpna 2015 v 12:46 Politika

Jsem proti vraždám a násilí ve všech podobách zprava i zleva. Chci spravedlivý bezpečný svět bez mocichtivých a fanatických loupeží, podvodů, násilí a válek. Každý podvodník, násilník a vrah, bez ohledu na to, čím je motivován, patří za mříže.


"Tomáš Halík má pravdu, Ježíš by skutečně dokument, který upřednostňuje pomoc jen jedné skupině, nepodepsal." (Adam Borzič) ?


Nechci být jednostranně zaujatá, chci být ve jménu Ježíše v pravdě spravedlivá. Ale v realitě islámsko-středověké fanatické apokalypsy, do které nás vehnaly mocichtivé kapitalistické zájmy, jak by ses zachoval, Pane Ježíši? Obětoval bys své nejbližší ve prospěch satana?

"On jí řekl: "Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům." (Marek 7:27)

"Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?" Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka." (Matouš 12:50)

"Tito však se rouhají tomu, co neznají; a co pudem jako nerozumná zvířata znají, v tom propadají zhoubě. Běda jim, neboť se dali cestou Kainovou a jako Balaám se nechali svést úplatkem … když s vámi hodují bez bázně před Bohem a jsou jako pastýři, kteří pasou sami sebe. Jsou jako mraky bez deště, hnané větrem, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné, divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž navěky je připravena nejčernější tma. … Vzpouzejí se a odporují Božímu vedení a žijí si podle svých vášní, jejich ústa mluví nadutě a lichotí lidem pro svůj prospěch. Ale vy, milovaní, pamatujte na to, co předpověděli apoštolové Pána našeho Ježíše Krista, neboť vám říkali, že v posledním čase přijdou posměvači, žijící bezbožně podle svých vášní. To jsou ti původci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího. Ale vy, milovaní, budujte svůj život na přesvaté víře, modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. S těmi, kdo pochybují, mějte slitování; zachraňujte je z hořícího ohně. Mějte slitování i nad jinými, ale s obezřetností, ať se vám oškliví i jejich plášť, poskvrněný hříchem." (List Judův 1)

"Já nechci zemřít; ale je mi třeba, aby také oni nezemřeli. Zůstanu." "Nezachráníš Sodomy." "Já vím, že ne: což něco dovedu? Ale pokusím se, já nevím oč ještě; vím jen, že je mi setrvati. Protože jsem je po celý život soudil tak přísně jako nikoho druhého; protože jsem s nimi nesl to nejtěžší: jejich chyby. Hospodine, nedovedu ani říci, čím mi jsou; mohu to jen ukázat tím, že zůstanu s nimi." "Tvoji krajané," pravil anděl, "jsou ti, kteří jsou spravedliví a věří v téhož Hospodina jako ty; hříšní pak, bezbožní a modloslužebníci nejsou tvými krajany." "Jakpak by nebyli, když jsou to Sodomští? Vy tomu nerozumíte, protože neznáte hlasu masa a hlíny. Co je to Sodoma? Pravíte, že je to město nepravosti. Ale když Sodomští bojují, nebojují za své nepravosti, nýbrž za něco lepšího, co bylo nebo bude; a i ten nejhorší může padnout za všechny. Sodoma, to jsme my všichni; a mám-li nějakou cenu před Hospodinem, ať ji přičte Sodomě, a nikoli mně. Co ještě mluvím? Řekněte Hospodinu: Lot, služebník Tvůj, se postaví před muže sodomské a bude je bránit proti Tobě, jako bys byl jeho nepřítel." "Zadrž," zvolal anděl, "strašný je hřích tvůj; ale Hospodin tě neslyšel. Připrav se a vyjdi z tohoto města: zachraň aspoň ženu a dvě dcery, jež máš. "Tu zaplakal Lot: "Ano, musím je zachránit, máte pravdu. Prosím, veďte mne." A když prodléval, chopili ruku jeho, a ruku ženy, i dvou dcer jeho, protože nad ním slitoval se Hospodin. Když ho vyváděli, modlil se Lot řka: "Vše, co mi dal život, dal mi tvýma rukama; učinil mé maso z tvé hlíny a vložil mi do úst slova, jež jsou v ústech tvých mužů a žen; a aj, proto jsem je každým svým slovem líbal, i když jsem jim zlořečil. Vidím tě, i když zavru oči, neboť jsi hlouběji než mé oči; jsi ve mně tak, jako já jsem byl v tobě. Mé ruce vykonávají tvé zvyky, nevědouce o tom; a kdybych v poušti byl, půjdou mé nohy ve směrech tvých ulic. Sodomo, Sodomo, nejsi-li nejkrásnější z měst? A kdybych jen okénko viděl, zastřené plátnem pruhovaným, poznám je: toto je okénko sodomské. Jsem jako pes, jejž vyvádějí z domu jeho pána; i když svěsí čenich až v prach, aby už neviděl, poznává ještě vůni věcí, jež zná. Věřil jsem v Hospodina a zákon jeho; v tebe jsem nevěřil, ale ty jsi; a jiné země jsou jako stín, jímž pronikám, aniž bych se mohl opříti o stěnu či o strom; jsou jako stín. Ty však jsi, jako nic jiného není; a všechno, co je, je jenom ve srovnání s tebou. Vidím-li tebe, jenom tebe, a vidím-li něco jiného, vidím to jenom v porovnání s tebou. Věřil jsem v Hospodina, protože se mi zdálo, aby byl bohem sodomským; není-li Sodomy, není Hospodina. Brány, brány sodomské, kam mne to vedou a do jaké prázdnoty? Kam mám nohu postavit? Neboť není pode mnou půdy: a stojím, jako bych nestál. Jděte, mé dcery, a nechte mne; nemohu dále. "I vyvedli jej a postavili vně za městem: a tam mluvili k němu řkouce: "Zachovejž život svůj, neohlédej se zpátky, aniž zastavuj se na kterém místě vší této krajiny vůkol: abys i ty spolu nezahynul." Slunce vycházelo nad zemí, když toto pravili. Tedy Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru sírou a ohněm od Hospodina z nebe.

"Tu ohlédl se Lot a vykřikl a běžel zpátky k městu. "Co činíš, zlořečený?" volali za ním andělé." Jdu pomáhat Sodomským," odpověděl Lot a vešel do města." (Pseudolot čili o vlastenectví Karel Čapek)








„Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme opodál jeden od druhého“

1. srpna 2015 v 11:29 Politika

"Každé království vnitřně rozdělené pustne, dům za domem padá a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.











Kde je nejednota a hněv, tam není mír. Soupeření je zdravé v podnikání, ve sportu, v umění, ne však v politice ani v mezilidských vztazích.


Veřejnou propagaci nenávistných ideologií zakázat lze, ne však myšlení člověka. Příslušníci zakázaných ideologií mezi námi žijí a žít budou. Nesmějí však, jak se nyní děje, dostat příležitost ve volbách zvítězit a zotročovat. Nutné je podřídit hlavně ty moci chtivě nebezpečné, zákazu vraždit a škodit druhým. Právě s nimi je nutné domluvit se a spolupracovat, aby každé zlo bylo pod kontrolou, bez možnosti prosadit se samostatně. Trestat je třeba zákonným způsobem každý trestný čin, bez ohledu na to, kdo se ho dopustil.


Sejděte se, vezměte sebou všechny ostatní, domluvte se a sjednoťte se podle přikázání jednou pro vždy daných lidem všem.


Na politickém vládnoucím uspořádání by až tak nezáleželo, každý z těch minulých a současných, které známe, by byl únosný, kdyby člověk obecně, tedy lidstvo, uznávalo zákonem dané základní morální hodnoty o tom, co dělá člověka člověkem. Každý vládnoucí systém je spravedlivý podle toho jaký je člověk a křivý člověk pokřiví a zneužije ke svému prospěchu každý vládnoucí systém.


Nade všemi zákony ústavou musí být dáno, že podvádět, lhát, krást, vraždit a loupit v hranicích země vlastní ani za hranicemi zemí cizích, se NESMÍ, aby bylo podle skutků a slov snadné rozeznat, koho volit a koho poslat do vězení. Mediální vymývání mozků je lež, bankovní i nebankovní lichva a obohacování se na druhých je krádež a zbrojení a války, to jsou loupeže a vraždy. Trestat je třeba zákonným způsobem každý trestný čin, bez ohledu na to, kdo se ho dopustil. Je čas s krvelačným mocichtivým násilím skoncovat jednou pro vždy a ubránit se lidsky důstojným způsobem, chceme-li přežít. Vykonávání pomstychtivé "spravedlnosti" násilím plodí jen další násilí. Všechny zákony všech vlád celého světa musí být POD NEJPŘÍSNĚJŠÍM TRESTEM doživotí podřízeny základním morálním přikázáním a někdo s tím začít musí, tak proč ne my v ČR?


Na tom základu, všichni, ze všech iniciativ a stran, jako strana jedna, postavte volební program a žádný návrh činnosti, která by jedny obohatila a druhé poškodila, neprojde. Od tohoto základu svobodně vytvářejte a prosazujte, každý podle svého zaměření, své návrhy všech společenských oblastí, nutných a prospěšných k životu lidem všem.


Z beznadějné zkušenosti, že petice a demonstrace nic neřeší, jsou marným plýtváním času a sil pramení nezájem a rezignace občanů na věci veřejné. Se srozumitelným volebním programem však když budou voliči seznámeni před volbami včas, když bude zřejmé, že se konečně rýsuje srozumitelně přehledný a spravedlivý pořádek věcí veřejných, zvítězí ve volbách dobré úmysly jednohlasně.


Základní morálka těch přikázání až bude součástí ústavy, tak zmizí z veřejného i soukromého života lháři, tuneláři, lichváři, exekutoři, okupanti a váleční štváči i zbrojní průmysl a všichni ostatní podvodníci, zločinci a vrazi.


V naší různosti politických a náboženských názorů, které nás rozdělují, se NIKDY NEDOMLUVÍME. To prostě nejde proto, že svobodný člověk má právo být sám sebou všichni musíme mít svobodu vlastního rozhodování, ale rozdrobení, rozdělení všichni proti všem, nezmůžeme nic.


Kdo trvá na nutném vítězství a vládě jen levice či jen pravice, usekni si "nepotřebnou ruku", a pochopíš, že jedna bez druhé je neschopná. Jako pravá a levá ruka není stejně šikovná a stejně silná, tak nemáme a nikdy nemůžeme mít všichni stejné schopnosti, člověk člověku rovný není a být nemůže.


Zloduši i spravedliví existují mezi lidmi pravice, levice a náboženství všech. Ale omezovat a trestat je nutné jen toho, kdo lže, krade a zabíjí. Kdo nelže, nekrade a nezabíjí, ten má právo myslet a dělat svobodně úplně všechno, co chce.


Proto nezbytné a pro vývoj přínosné je, prosadit právo a svobodu myšlenek a názorů naprosto VŠECH. Každý názor, každé přesvědčení vpravo, vlevo, v každé ideologii a v každém náboženství i v každé církvi, má nárok na existenci, pokud neomezuje druhého. A každý kdo prosazuje jednotu na základu jen své vlastní pravdy, v politice i v náboženství, omezuje druhého.


Základní morálka pěti přikázání musí být společná lidem všem, věřícím i nevěřícím, a ostatní Boží přikázání týkající se věrouky, jsou otázkou víry, víra je vztah důvěry a lásky k Bohu živému a pochopit vztah bez osobní zkušenosti nelze.


Proto všechno ostatní je nám dovoleno, ale ne všechno prospívá a musí být mezi námi různé skupiny a různé způsoby, aby se ukázalo dobré ovoce správného způsobu života v pravdě těch, kteří se osvědčí, a dobrý strom se pozná po ovoci.


Jónsdóttirová: Ústava by měla být jako Desatero velmi jednoduchá, aby člověk mohl podle přikázání žít, i když není křesťan. Náš systém jsme natolik zkomplikovali, že už mu nikdo nerozumí. Nevíme, kdy porušujeme zákon. Já to činím velmi často a jen náhodou mě nikdo nechytil. Stále žiju ve strachu, že porušuji právo.