Květen 2015

Příčinou rezignace občanů na věci veřejné není strach.

19. května 2015 v 14:15 Politika


"Lidem něco vadí, třeba i na místní úrovni, něco zcela konkrétního, nicméně bojí se vystoupit a spojit - tím se veřejný prostor stává arénou pro individuální zájem a bezohlednost."


Ne, tak to není. Rezignace občanů nepramení ze strachu, ale z pětadvacetileté zkušenosti beznadějné marnosti, že petice a demonstrace nic neřeší, jsou marným plýtváním času a sil. A jaké řešení poskytuje občanská válka, to vidíme na Ukrajině. Demonstrovat s prázdnýma rukama proti policii, proti vojenské technice a přesile mocností, využívajících občanské války k uskutečnění záměrů ovládnout svět, to by nebyla odvaha a statečnost, ale bláznovství, byl by to nezodpovědný hazard se životy občanů této země a možná i celého světa. Kapitalismus, to dítě demokracie, je nenapravitelné monstrum, devastující všechno, a kdyby jenom devastovalo, ono i beztrestně vraždí, tento systém už není životaschopný, protože každý si pod ním představuje a vymýšlí něco jiného, a už nám ten demokraticko-kapitalistický chaos přerostl přes hlavu, ten už nemá šanci probrat se k životu, je to svobodný otevřený prostor a příležitost pro krvelačné dravé šelmy. Od dob Francouzské revoluce neexistuje jednoznačný výklad politicko-demokratických pojmů a příčinou toho se v nich pohybuje a bude pohybovat každý pod rouškou svobody jen ke svému prospěchu.


A v této marné beznaději je aktivita občanů proto slabá a jejich postoje k politice lhostejné. Všechno má svůj čas a čas ideálů demokracie už vypršel. Lhostejnost lidstva ve smyslu masové psychózy mluví zřetelně, je třeba vyjít cestou novou. Morální cestou vzájemné spolupráce podle jasných pravidel.


Kde je nejednota a hněv, tam není mír. Soupeření je zdravé v podnikání, ve sportu, v umění, ne však v politice ani v mezilidských vztazích. "Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát."


Máme dvě možnosti na vybranou. Bezmocně čekat zavření v kleci na povolávací rozkazy, až se jim zlíbí pro jejich zájmy udělat si z nás živé štíty, anebo pokojně ve vítězných volbách, na základu morálních pravidel vzít kormidlo do svých rukou a změnit směr od smrti k životu.


K tomu není nutná žádná hlučná demonstrace ani devastovaná náměstí, stačilo by setkání představitelů všech iniciativ a lidí dobré vůle nejlépe zleva i zprava, k vypracování srozumitelné jednotné strategie a pak už jenom všemi dostupnými prostředky až do voleb ji dávat na vědomí lidem všem a zdravý rozum zvítězí.


Když to neuděláme my, podle morálních a kulturních pravidel našich, udělají to za nás v dohledné době běženci a přistěhovalci podle pravidel jejich a Evropa zanikne.





Začala 3. světová válka, jen nám to neřekli?

18. května 2015 v 10:32 Politika

Udělat svět lepším, to bylo, je a bude záměrem všech filozofických, náboženských a ideologických uspořádání. Ale vždycky to nějak nevyšlo, každou počáteční čistotu úmyslů zahubilo lidské sobectví a nenasytnost. Jako se už od potopy v dějinách lidstva opakovaly přírodní a válečné katastrofy, tak tento čas se opět přiblížil, soupeření pravice a levice se ukázalo být marným bojem, který nedokázal pojmout život člověka v celé jeho plnosti. A ty kdo trváš na nutném vítězství a vládě jen levice či jen pravice, zkus si to na sobě, tu nepotřebnou ruku si usekni, a pochopíš, jak jedna bez druhé je neschopná.


Demokratická politika, založená na konkurenci kontrastních názorů znamená spory mezi skupinami občanů, smyslem voleb je rozdělit společnost na menšinu a většinu, všechno v demokratické politice musí být buď levicové, nebo pravicové, a protože nic nemůže být levicové a pravicové zároveň. Levice považuje za spravedlivou větší rovnost ve společnosti, přesněji stejnost, pravice větší nerovnost, přesněji rozdílnost.


S tímto základním sporem pak v různých dobách souvisely a souvisejí i jiné politické rozpory. S jejich pomocí byl ale vždy popisován spor mezi politickými postoji, hodnotami, idejemi, ideologiemi a programy, mezi politickými stranami, hnutími a skupinami voličů, který je přirozeně přítomen v každé demokratické společnosti.


A jenom sobectví člověku brání pochopit, že nezbytnou skutečností v pravdě je stejnost i rozdílnost, a vítězství jedné strany znamená omezování svobody a nesmiřitelnou porážku a nekonečný boj strany druhé.


Jako pravá a levá ruka není stejně šikovná a stejně silná, tak nemáme a nikdy nemůžeme mít všichni stejné schopnosti, člověk člověku rovný není a být nemůže, každý z nás je originál. Sjednotit však lidi různých názorů a tím zabránit zločinnému fašizování světa je možné a nutné na základu ústavou daných společných morálních hodnot, těch základních, společných lidem všem, podle kterých je nutné změnit zákony, platné pro všechny stejně. Kdo manipuluje a lže, je podvodník, kdo se obohacuje na druhých a krade je zloděj, kdo zabíjí, je vrah, a kdo války rozpoutává, financuje a řídí, je sériový vrah. A na základu fakty podložených informací musí být přesně, srozumitelně a jasně prokazatelné, že lhář, zloděj a vrah nepatří do vlády, ani do veřejně sdělovacích prostředků ale za mříže.


A v prostředí spravedlivých zákonů, které zaručí přísné tresty za manipulace za účelem podvodů, loupeží, omezování svobody, za vraždy a násilí, a je úplně vedlejší, jestli ze zvrácených osobních důvodů, z politického nadřazeně fašistického anebo třídního boje, z rasové či náboženské nesnášenlivosti, ať si každý ze svého užívá, co si zaslouží.


"Odkud vyšla ochota k pomoci, tam ať se pomoc také uskuteční. Každý ať dá podle toho, co má; vždyť je-li zde tato ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá. Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně: váš přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zase jindy jejich přebytek přišel k dobru vám ve vašem nedostatku; tak nastane vyrovnání, jak je psáno: 'Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek."


"Politování hoden není každý, kdo hladoví nebo něco takového trpí, nýbrž ten, kdo žije rozumně nebo se vyznačuje nějakou dobrostí nebo její částí a přitom má údělem nějaký neblahý stav, proto by bylo s podivem, kdyby takový člověk v ústavě a obci jen prostředně uspořádané byl docela bez pomoci, takže upadl do svrchované nouze. Proto může dát zákonodárce bez obav asi takový zákon: Nikdo se nám v obci nestávej žebrákem, a jestliže se někdo bude pokoušet dělat něco takového, sbíraje si nekonečnými prosbami na živobytí, vyžeňte ho, aby byla země úplně čistá od takového tvora. Neboť špatného je vždy třeba trestat, aby se polepšil, avšak nešťastného ne, z toho totiž není prospěchu. Zákony jsou jedině tehdy správné, když dělají ty, kteří je užívají, šťastné. Poskytují totiž všechna dobra."







„Nestřílejte, vždyť jsou tady lidi!“

10. května 2015 v 11:50 Politika



Ano, je to tak, žádní slavní vojevůdci a hrdinové, žádná nádherná vojenská tažení a geniální strategické tahy! Jen strašné, špinavé války, žádní vítězové, jen sami poražení. A těží z toho ti, kteří druhé posílají na smrt a ve jménu vlastních mocenských špinavých zájmů se neštítí likvidovat celé národy.


Hluboký smysl slov vojáka Švejka: "Nestřílejte, vždyť jsou tady lidi!" je nutné pod doživotním trestem uzákonit!


Uzákoněná morálka, pevně daná ústavou, musí být v novém uspořádání světa tím rozhodujícím krokem, prvním a hlavním zákonem nade všemi ostatními zákony, aby podle skutků a slov bylo zřejmé, kdo patří do vlády a kdo na základu fakty podložené manipulace a lži, anebo počtu mrtvol na bojišti, za mříže.


Ústava musí být jednoduchá, jako Desatero aby člověk mohl podle přikázání žít, i když není křesťan.


Lidem bez výjimky všem, malým i velkým, podvodníkům a lhářům, zlodějům, a vrahům zleva i zprava, nade všemi zákony ústavou musí být dáno, že lhát, krást a zabíjet se nesmí, že zbrojení a války jsou hromadným vražděním, a že mediální vymývání mozků je lež, bankovní i nebankovní lichva a obohacování se na druhých je krádež. Ve středověku se za krádež sekaly ruce. Stačilo by opsat tuto část středověké ústavy a místo useknuté ruky nasadit trest ruky pracující, která odpracuje a vrátí, co nakradla.


Když globalizace, tak globálně je nutné uzákonit, že kdo lže, je podvodník, kdo krade je zloděj a kdo zabíjí, je vrah, kdo válku rozpoutá, financuje a řídí, je sériovým vrahem. A někde to začít musí. Tak proč ne v ČR?


A že taková politická strana neexistuje? Tak bude třeba ji založit, v příštích volbách jednohlasně zvítězit a vítězství dobra nad zlem uzákonit.