Velikonoce

4. dubna 2015 v 22:33 |  Píseň novou

Takový hlubokomyslný, s citem napsaný text, se hned tak nenajde. http://denikreferendum.cz/clanek/20137-ohrozeny-a-rebelujici-buh

Pročítala jsem, s každým slovem ztotožněná, a zároveň s pocitem, že všechno je trochu jinak. Adam Borzič píše moc hezky. Ale při čtení byl ve mně schizofrenní rozpor. V pravdě věrně totiž, podle obrazu člověka "vytvořil" obraz Boha rebelujícího, zranitelného, ohroženého, slabého, ale takový Bůh není.


A byl to člověk, který byl stvořený k obrazu Božímu a ne naopak. Celá dlouhá pouť lidské duše v dějinách spásy dochází teď k tomuto cíli. Cílem-obrazem Božím, pak je člověk dokonalý, milující, spravedlivý, silný, nezranitelný, neohrožený, stejně, jako Všemohoucí Bůh. Prvorozený v duchovním neporušitelném těle první vstal z mrtvých Ježíš, a jaký je On, takový jsme i my. "Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy."


"Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán."



V zajetí hříchu "ukřižovaný" je teď celý svět, "ukřižovaná" mrtvá je filozofie, mrtvé je lidské náboženské učení, mrtvé jsou politické ideologie, věřící i nevěřící, všichni jsme na jedné potápějící se lodi, mrtví, pokládající se za živé, kteří se musíme pro věčný život změnou myšlení "znovu narodit."




Přichází nová éra Ducha, podle zaslíbení, vylitého na každého člověka, a vrcholí ve světě vítězný boj dobra proti zlu. Druhý příchod Kristův se teď odehrává a odehraje v každém jednotlivém člověku, jak je psáno: "Probuď se kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří Ti Kristus."




Boží království je mezi námi už tady na zemi, ne až po smrti. Bůh je mocný, není bezmocný a nosit Ježíšovo jméno a Ježíšovu sílu znamená mít moc. Cílem člověka je Kristův neporušený pokoj. "Slovo kříže těm, kteří hynou, bláznovstvím jest, nám ale, kteří spasení dosahujeme, moc Boží jest. Což nepoznáváte, že Ježíš je ve vás? Leda, že jste se snad neosvědčili."


"Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky - Ducha pravdy."


"Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat." Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?" Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal."


"Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!"


"Ducha pravdy, …vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a VE VÁS BUDE."


"Co říká moudrost? Doufejte v Ježíše, který se vám zjeví jako člověk v těle. Hle, byli jsme znovu stvořeni. To proto, že se rozhodl zjevit v těle a přebývat mezi námi. Kdyby se nevtělil, jak lidé nevidíce ho, by mohli být spaseni? Svatým chrámem Pána je totiž naše srdce. Ubozí bloudící hledali spásu ne u Boha, svého Stvořitele, nýbrž v budově, jakoby byla domem Božím

Buď požehnán Pán, jenž vložil do našeho nitra moudrost a rozum. Přebývá v nás, když v něho věříme, když pamatujeme na jeho přislíbení, když zachováváme přikázání, když našimi ústy prorokuje, když nám odsouzeným k věčné smrti otevírá dveře chrámu, tj. když moudře mluvíme. Když poznáním uvádí nás do chrámu neporušitelného. Když člověk, který touží po záchraně, upírá svůj zrak ne k člověku, nýbrž k tomu, jenž v něm hovoří a přebývá, když žasne nad nikdy neslýchanými slovy, jež k němu mluví Pán, a když se diví, že nikdy netoužil je slyšet. To je tedy Pánem postavený duchovní chrám.

V pravdě veliké je tajemství pobožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům."











 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama