Nač ještě spoléháme?

17. února 2015 v 20:19 |  Politika



Ano, lidé by konečně měli už pochopit celou zrůdnost imperialistického projektu na ovládnutí světa a získání absolutní politické moci nad světem a všemi jeho nerostnými zdroji a říct

"NE, nepůjdeme s Amerikou do války" a každý na svém místě podle svých schopností a možností ze všech svých sil podle svého nejlepšího svědomí začít pracovat směrem k obnově a svým životem v přítomnosti umožnit život budoucím.

Ale hlasité protesty, mohutné demonstrace a stávky jsou podhoubím pro rozpoutání války a šance k použití vojenské síly, to je přesně to, na co se čeká.


Realita je, jaká je. Zásluhou bezbožné lidské pýchy jsme všichni společně přivedli tento krásný svět na práh třetí světové války. Z lidských schopností a možností všechno dobré a krásné už bylo vysloveno, vykonáno a ideologicky zneužito. V tomto kapitalistickém systému, který je prohnilý stejně jako zmanipulovaný člověk, se nic podstatného změnit nemůže. Nic není a nemůže být v pořádku, protože absolutně zásadním způsobem není v pořádku člověk.


Kdo o demokracii nestojí, ten k ní nedojde. Tady naděje na demokracii zhasly už s Masarykem. Žádná revoluce ani válka nás nezachrání a každá marná vzpoura hrstky otroků jen znásobí bídu válečných krveprolévání.


Řešení problémů nemůže přinést pokračování politiky, která je způsobila. Politici nejsou závislí na veřejném mínění, protože si přivlastnili veškerou moc. Nepatří nám už nic, všechno si podřídili svým zájmům ke svému prospěchu, média, ekonomiku, průmysl, zdravotnictví, školství, soudy, armádu. Ano, petice a protesty jsou nám dovoleny, ale jak se osvědčil smysl těch protestů, to vidíme na západě i u nás, protestují svobodně všichni proti všemu a všem a vlády navzdory protestům jsou pořád všemocné a občané bezmocní. Protestovat můžeme, ale to je všechno, tím to skončí, oni si stejně udělají, co budou chtít udělat. Politický systém, který produkuje zlo, nás před zlem neochrání. Naivní by bylo ještě věřit, že by mohla něco vyřešit mobilizace veřejnosti k protestům a formulování alternativ co nejhlasitějším vyjádřením společných zájmů. Už proto, že společné zájmy nemáme. Společnost je rozkastována a rozložena, všichni proti všem brání svou jedinou pravdu svého náboženského společenství, pravdu své politické strany, své iniciativy. A diskuze jsou monology hluchých na všech úrovních. Pozitivní na tom všem je, že jsme všichni stejní, politici vycházejí z nás a nejsou horší, i když kvůli špatnému systému je čím dál hůř. Za těch 25 roků nám vláda ukázala, k čemu vede podpora boje vzájemně si konkurujících politických stran.


Byly doby, kdy kapitalismus fungoval a byl prospěšný. Vykonal rychlé dílo obnovy po světových válkách. Kam to však přivedla tato krutá, pustošivá, výrobní a spotřební anarchie? Kapitalismus není regulován žádným rozumným plánem a nemilosrdně zdevastoval všechny jistoty a hodnoty. Vzal nám všechno. Stojí před světem jako nenapravitelný hříšník, odsouzený k zatracení. Přirozené místo inteligence je na straně hospodářského plánování. Ani demokracie ani inteligence nesmějí svůj osud poutat už s kapitalismem.


Socialismus byl hospodářsky rozumnější a lidsky ušlechtilejší ideál. Byl však pokažen špatným prováděním bezbožných vůdců.


"Důkladně víme, co je fašismus. Zanícená zjitřená vůle k moci, povýšení propagandy nad pravdu a organizace nad ducha, antisemitismus, zálibné ponižování, lstivé výklady, že nesvoboda nakonec přece jen je svobodou, boj proti korupci nejdříve a obohacení vůdců potom, umělá hospodářská konjunktura na státní útraty, násilí jako hlavní prostředek, týrání vězňů a vyšetřovaných, cynismus k svobodě, dobru a životu druhého, chtivost a loupení majetku, stádní podrobení se autoritě, katastrofální vyvrácení lidského druhu, boj proti objektivnosti, neúcta k inteligenci, posměch humanitě, spravedlnost vyrvaná z rukou soudů a vložená do rukou libovůle… Různé jsou politické, hospodářské a sociální stránky fašismu. Ale má své poznávací znamení. Je jí cynické, surové, nelítostné zacházení s člověkem a z toho vycházející nedbání práva. Snížení lidské pozice na postavení vši. Kdo surově zachází s člověkem, je fašista. Nejsme fašisty, pokud uznáváme lidská práva a jsme ochotni se pro ně expandovat."


Skutečnost historických pramenů v pravdě zvědět nelze, "pravdu mají" a dějiny vždy píší vítězové. V kronikách, v poezii i v próze jen autor věděl, z jakých pramenů čerpal vědomosti a kolik fantazie do svého díla vložil. Pravdou v literatuře nejsou všechny historické prameny, ale opravdový spisovatel je ten, který usiluje obecnému dobru napomáhat a zlu zabránit.


Lidé už neuvěří ničemu. Má-li se něco změnit, je nutné přesně dobro pojmenovat, oddělit od zla a tím směrem jít ve všech společenských oblastech života soukromého i veřejného a vlastním životem v pravdě ukázat rozdíl mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, a to se nestane zázrakem najednou.


Podle T. G. Masaryka "demokracie je uskutečňováním lásky k bližním". Podle Ferdinanda Peroutky, "politika je umění možného". Proto neupřednostňoval obranná válečná řešení, až do poslední chvíle s válkou jako obraným prostředkem nesouhlasil a vždy správně argumentoval převahou nepřítele a nedostatkem spojenců.


Je však politika v moci Boží uměním nemožného? Ve jménu Všemohoucího Boha říkám, že ano, napravit ale nejprve sebe je jediná a poslední možnost, že se lež v pravdu obrátí.


Pravda je jedna a uspět lze jen tehdy, pokud ji máme. A máme-li pravdu, pak z naší činnosti nevzejde škoda, nýbrž náprava. Čeká nás postupný dlouhodobý ještě vývoj směrem k obnově myšlení a způsobu lidského života. Nové uspořádání nebude o konkurenci politických stran ale o vzájemné pomoci a spolupráci lidí všech názorů a vyznání. Cesta, která se rýsuje, nebude jednoduchým řešením. Ale bude spravedlivá a lidská, člověk člověku se stane člověkem.


"Nač ještě spoléháme?

Přes všechen chaos, který vytváří boj politických stran, nepravda zůstává nepravdou, křivda křivdou a právo právem. Když už straník straníku nerozumí, nepřestává rozumět člověk člověku. Síla založená na obecných lidských vlastnostech a touhách spojuje lidi ze všech stran. Spoléháme na prostý a slušný úsudek člověka. Na to, že některé dobré vlastnosti jsou člověku vrozeny. Kdyby tomu tak nebylo, kdyby nebyla v lidech zakořeněna touha po spravedlnosti, pravdě a ušlechtilosti, kdyby člověk přes přirozenou touhu po osobním štěstí necítil potřebu přispět k dílu nadosobnímu, kdyby vedle pudů nebylo třeba ukojit také ducha, pak svůj zápas prohrajeme.



Titanic jde ke dnu, a jak říká Mudr. Jan Hnízdil, evakuační plán spočívá ve vybudování záchranných lodí, záchranného plánu nového zdravotnictví a nového společenského uspořádání. "Řešení není v tom, že se každý uzavřeme, ale v tom, že se spojíme a pokusíme se zachránit, co se dá a koho se dá a pokusíme se uspořádat jednak tu novou medicínu a nové společenské uspořádání, tedy tu novou občanskou společnost sebe osvobozovací a demokratizační činností přímo v obcích a městech."


Tedy ze státní úrovně tam, kde právě jsme. Prostě začít bojovat o svobodu a demokracii tam kde skutečně jsme a žijeme, tam, kde je to reálné a může být úspěšné. Teprve až se to podaří v obcích a městech, pak bude dostatek síly a zkušeností k osvobozování a demokratizování vyšších územních celků. Půjde o dlouhodobý změnový proces, ne o akt revoluce, která bývá většinou doprovázena násilnostmi a krveprolitími.


"Jde o to vytvořit vhodný organizační model demokratických samospráv ve smyslu politické soběstačnosti každého legálního územního celku (každé území, které je katastrálně vyznačeno). Tvrzení o nedostatečné úrovni odbornosti běžných občanů pro správná politická rozhodnutí neobstojí proto, že politická rozhodnutí nemají charakter odbornosti. Politické rozhodování je vždy rozhodováním morálním a hodnotovým. Odborníky nepotřebujeme k tomu, aby nám vládli. Potřebujeme je k zajišťování výkonu našich rozhodnutí a vytváření co nejlepšího společenského prostředí a vhodné organizační struktury potřebné k realizaci naší - občanské politické moci. A také k tomu aby nám radili.

Uveďme názorné příklady. Proti zhoubnému působení soukromých exekutorů se stále nic zásadního nedělá, protože pomocí majetků a peněz, kterých se zmocňují, stíhají nekalými cestami ovlivnit zastupitele, kteří by měli zakročit. Nedokázali by ale zmanipulovat většinové rozhodnutí soustavy demokratických samospráv. Jde o to, aby se rozhodovalo tam, kde se rozhodnutí nedá koupit, nebo potlačit.

Zákony se nedají na lidových shromážděních formulovat, ale zásady jejich věcných záměrů se tak schvalovat dají. Tak vznikne prostor pro odbornou práci a následovat může schvalování pokročilejší podoby zákona.

Demokracie je reálným společenským uspořádáním za předpokladu decentralizace moci. Cesta k ní vede přes vznik federativní soustavy politicky sebe osvobozených obcí a měst. Toto občanské politické uskupení bude dostatečně silné převzít moc od státu do své kompetence a současně schopné ji využívat ve prospěch občanské společnosti. Obce a města jsou sídly demokracie. V nich a z nich jsme schopni vládnout." (Štěpán Forgáč)


Změnová vize může být postavena na různých základech. Podstatná je spolupráce. Cest je mnoho, ale i různými cestami dojdeme k jednomu cíli. To jenom pýcha člověku brání si přiznat, že není nic víc než ti druzí jiných názorů a jiného vyznání a že bez spolupráce s ostatními nikdo sám jen ze svých lidských schopností k cíli nedojde.


Filosofie dosud neprobádala a nevysvětlila přesvědčivě, proč člověk, není-li právě zmítán vášní, se nakonec vždy se skloní před silou logiky." Co nevysvětlila filosofie, vysvětluje evangelium.


"A musí mezi námi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z nás se osvědčí." (1. Korintským 11:19)


Za sebe říkám, že Bůh je živý a dá se najít každému, kdo ho hledá a je tady čas, v němž mluví a chce mluvit s každým člověkem osobně. Správnost cesty nerozeznáme podle způsobů těch cest, ale podle vnějších znaků. Neomylností Božího záměru je neporušenost, cílem našeho povolání je Kristův neporušený pokoj, tedy neporušené mezilidské vztahy, které jsou předpokladem pro neporušenou jednotu zdravého těla a Ducha, vedoucí k harmonii nebe a země, tedy lidstva. A dobrý strom se neomylně pozná po ovoci.


V bludu žije každý, kdo se ve jménu svého vlastního boha povyšuje nad jinými v přesvědčení, že jen jeho víra je ta jediná pravá a nejbludnější je každý fanatik, který jménem vlastní "spravdlnosti" zabíjí. Bůh miluje všechny lidi stejně, nechce, aby nikdo z nás zahynul a Ježíš nepřišel hříšníky zahubit ale zachránit. Není náš boj proti tělu a krvi ale proti mocnostem a silám tohoto zlého věku a člověk v moci zlého nerozezná dobré od špatného, dokud se neobrátí k Bohu. Proto Ježíš když mu zlořečili, nezlořečil, odpouštěl, miloval a prosil: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí."

A jako Ježíš se odpuštěním a láskou postavil do trhliny mezi lidskou nesmiřitelností a zlobou, tak i my máme milovat všechny bližní, tedy i nepřátele, protože bližním je každý, kdo se k nám přiblíží.


Kdo zachovává přikázání, ten umí odpustit a neumí nenávidět. Odpuštění je vykoupením z moci zlého, proto máme milovat i nepřátele. Přikázáním je milovat bližní stejně jako sebe. A sám sobě nikdo nepřeje nic zlého. Jde o to změnit k obrazu Božímu sebe. Zlé je, když chceme měnit jenom ty druhé místo sebe, oni se pak brání a kdo pro ně má a zná jen "boží" tresty, kdo produkuje "boží" mlýny, tomu ty mlýny melou a semelou i věřícího, který je působí. Pomsta je nebezpečná hra s ohněm, nerozumnému je nebezpečné modlit se.

Pravého Boha od nepravého nepoznáme podle toho, jaké náboženské učení si pro sebe člověk vytvořil. Marná je bezbožným lidem námaha vztahující se k Bohu. Věřící v pravdě ve jménu Boha živého se pozná podle toho, jak žije.

Dokud my věřící neukážeme osobním příkladem jednoty už tady na zemi, že nebeské království je královstvím míru, pokoje, lásky, přátelství a spravedlnosti, tak děláme z Boha lháře, a svět neuvěří, že Bůh je a že je Všemohoucí. Je třeba sjednotit se ve jménu Ježíše na úzké cestě odpuštění a lásky, spojené svazkem pokoje, vrátit svobodnému člověku důstojnost v moci a slávě Boží.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama