Staň se

20. září 2014 v 12:44 | Platon |  Politika

"Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek."

(2. Korintským 8:15)


"Zákony jsou jedině tehdy správné, když dělají ty, kteří je užívají, šťastné. Poskytují totiž všechna dobra."



"V obci, která je ústavou správně zařízena tak, aby byla prosta největší choroby, nazývající se rozklad nebo rozbroj, nesmí být mezi lidmi ani těžká chudoba, ani zase přílišné bohatství. Proto je třeba, aby zákonodárce stanovil mez jednoho i druhého. A aby občané dostávali pocty a úřady měrou sice podle svých schopností nestejnou, ale v náležitém poměru.


Politování hoden není každý, kdo hladoví nebo něco takového trpí, nýbrž ten, kdo žije rozumně nebo se vyznačuje nějakou dobrostí nebo její částí a přitom má údělem nějaký neblahý stav, proto by bylo s podivem, kdyby takový člověk v ústavě a obci jen prostředně uspořádané byl docela bez pomoci, takže upadl do svrchované nouze.


Proto může dát zákonodárce bez obav asi takový zákon: Nikdo se nám v obci nestávej žebrákem

a jestliže se někdo bude pokoušet dělat něco takového, sbíraje si nekonečnými prosbami na živobytí, vyžeňte ho, aby byla země úplně čistá od takového tvora. Neboť špatného je vždy třeba trestat, aby se polepšil, avšak nešťastného ne, z toho totiž není prospěch."


"Všem těm, kdo pro nedostatek obživy projevují, že jsou připraveni pohotově následovat vůdce v útoku nemajetných na statky majetných, těm jakožto vnitřní chorobě obce ukládá takzvaný "odchod do osady" a tak je pod pěkným jménem co možná nejvlídněji pošle pryč. Tedy každý, kdo dává zákony, musí toto na začátku tak nebo onak udělat."

Bůh nás chraň od vůdců lidu "majících za sebou příliš poslušný dav, když se nezdrží občanské krve, a na základě křivých obviněni, jak to tak rádi dělávají, pohání občany na soud a poskvrní se vraždou, utráceje život lidský, bezbožným jazykem i ústy okoušeje příbuzné krve, a vyhání ze země, zabíjí a slibně naráží na vymazání dluhů a rozdělení půdy: takovému člověku nastává potom nutnost a osud, aby buď zahynul rukou nepřátel, nebo aby byl tyranem a stal se z člověka vlkem."

"Štěstím pak je uniknout strašnému a nebezpečnému sváru stran dělení půdy a rušení dluhů. …


zbývá, abychom tak řekli jedině malý, opatrný přechod, pomalu postupující v dlouhém čase, a to tento: aby byli pokaždé pohotově správci, kteří by sami měli hojnost půdy a kteří by měli také mnoho svých dlužníků a byli ochotni slušně se nějakým způsobem dělit s těmi z nich, kteří jsou v nesnázích, a to tak, že by jedno odpouštěli, jiné rozdělovali, držíce se jakýmsi způsobem umírněnosti a pokládajíce za chudobu nikoli zmenšování majetku, nýbrž zvětšování nenasytnosti.


To je totiž nejdůležitější začátek záchrany obce a na tom jako na pevném základě je možné později budovat kterýkoli občanský řád příhodný pro takové poměry, pakli však je ten přechod vadný, pro žádnou obec by nebyla další politická činnost snadná." (Platon)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama