Radovat se z maličkostí

8. června 2014 v 16:30 |  Dopisy Karlu Čapkovi

"Mezi prací a spánkem byly chvíle básníkovy vděčnosti, neboť zatím co jiní žili, Čapek děkoval. Děkoval tiše a s úsměvem za každou hodinu lidského vědomí, za každý okamžik, který mu dal slunce."


"Jsou lidé, kteří tráví život tím, že hledají v chování jiných důvody ke zlosti." Takoví jsou pak nešťastní, trápí sebe i své okolí. Ale "my silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě." ("my silní" v lidské přirozenosti slabí ze svých vlastních sil ale silní v moci Boží.) Tak jako Ježíš, který nenáviděl hřích, ale miloval člověka.

"Nevím, je-li to zásada, životní zvyk nebo podivná osobní jemnost vůči komukoliv. Nikoho neomezovat, nikomu nevnikat do jeho privatisim, nikomu neukládat, jak má žít nebo co má dělat, nechat každému jeho svobodnou vůli, respektovat kteroukoliv osobnost jako svéprávnou a nedotknutelnou, nemistrovat, neučitelovat, neosobovat si práva na duši druhého.

A přece celý život učil a chtěl, chce, vždy bude chtít převychovat duši celého národa."
(Karel Čapek o TGM)

Nikoho neomezovat neznamená se vším souhlasit. Věřící musí jednat vždy podle pravdy a špatné svědomí nesmí spojovat s duchem pravdy. Snadné to není, pravdu vyslovit pokojně, ne příkazem a dopřát svobodné rozhodnutí, poučit bližního mírně, s láskou vyslovit jiný názor či plodnou kritiku a nezlobit se, nepropadnout při tom povýšené kritice slovem ani myšlenkou, a když to někdy nezvládneme, omluvit se a "nenechat slunce zapadnout nad naším hněvem". "Pravda vyřčená se zlým úmyslem je někdy podlejší než všechny lži, které si lze vymyslet."

"Vezměme člověka jako člověka a jeho vztah ke světu jako lidský a můžeme vyměnit lásku jen za lásku."
(Karel Marx)

Tak jsem tomu kdysi věřila. Ale poznala jsem, že bez Boha to nefunguje. Výměna lidské lásky za lásku totiž vůbec není samozřejmostí. Mnohem častější, ba téměř pravidlem je za lásku zrada. Lidská láska a věrnost a přátelství bez Boha, to bývá jen stav dočasný. Bez Něho to nejde. Jen z lásky k Bohu, který nás miluje, jsme schopni milovat lidi, které Bůh miluje, i když oni nemilují. Bůh je všechno. Život i Láska. A víra není žádná psychologická berlička či pomůcka pro slabé, neschopné, naivní, nemyslící a infantilní, jak je slyšet v diskuzích, milovat Boha a věřit Bohu živému, to je opravdová moc Boží, která působí v nás i v našich bližních Kristův pokoj, který je cílem našeho povolání, v něm je vítězství dobra nad zlem, života nad smrtí, a to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro nás a důvodem k radosti vždycky, v každé životní situaci, i když snad ještě nakrátko projdeme zármutkem různých zkoušek, aby se upevnila a osvědčila pravost víry, "mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm."




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama