Věda a víra 2

4. února 2014 v 22:22 |  Věda a víra

Ke Tvému stanovisku vyjádřenému na http://www.kyslinger.info/009.html
"Věda je činnost umožňující odhalit, pochopit nebo lépe pochopit, jak funguje pozorovatelný fyzický svět"

jehož částí je i lidské tělo.

Základní pomůckou vědy je pozorování přírodních jevů a experiment, který se snaží napodobit přírodní jev v kontrolovaných podmínkách.

Pozorovaným přírodním jevem tedy může být i člověk a jeho zdravotní stav.

Podstatné je to, jestli je jejich platnost opakovaně potvrditelná měřením. Věda si tedy z fyzického světa abstrahuje, jen to co jde nějak prokazatelně změřit.

Tělo neporušené zhoubou nemocí až do posledního dne.

K neměřitelným fenoménům se nevyjadřuje. Věda není schopna se vyjádřit k existenci nebe, Boha nebo lidské duše, neboť toto všechno je fyzicky neměřitelné povahy. Pokud je Bůh mimo hmotu, prostor a čas, pak při jeho hledání nepomůže žádný dalekohled ani spektroskop.

A nelze provést ani jeden experiment, kterým by existence Boha byla prokázána nebo vyvrácena.

Že dosud nebyl proveden, neznamená, že nelze.

Jestliže má víra preferuje určitý výsledek a všechno přizpůsobuji tomu, aby se ten výsledek manifestoval, nelze hovořit o vědecké práci. Do této skupiny patří i pokusy sloučit neslučitelné. Víra je, podobně jako geometrie v rovině, postavena na jistých postulátech, o kterých se nepochybuje, které se nediskutují. Věda se od víry emancipovala tím, že připustila pochyby a diskusi o všem (v geometrii to mělo za následek vznik geometrií na zakřivených plochách). Pokusy vytvořit novou víru na vědeckém základu jsou nepoučené, protože víra má odlišný cíl. Víra je velmi intimní niterný vztah, je vnitřním ztotožněním s podstatou, je uvedením životního stylu do souladu s etickým poselstvím, je pomocí a službou svým bližním. To věda nedokáže a ani se o to nepokouší. Vědě jde primárně o odhalení a pochopení funkce pozorovatelného světa. To, proč jsem napsal tento článek, je obrazem důležitosti si vzájemně naslouchat. Tvrdím opakovaně, že víra a věda nejsou v rozporu. Že v rozporu jsou pouze pomýlení či manipulující lidé a poté čtu v odpovědi: "Jsem přesvědčená, že největší tragédií pro lidstvo a svět je právě rozpor mezi vědou a vírou," tak si nemohu být jistý, zda jde o úmysl nebo jenom nedbalé čtení. Je velmi těžké diskutovat o problému s někým, pokud si nemůžeme být jisti, v jakém významu používá jednotlivá slova.

Podezírat diskutující z nečistých úmyslů neumím, tedy předpokládám, že šlo jen o nedbalé čtení a prosím o ujasnění významů těchto slov:

Říkáš, že "vědec může zastávat libovolnou filosofii, která považuje za smysluplné poznávání alespoň nějaké části objektivní reality. Vědci byli a jsou lidé různých věr a vyznání, různých morálních a charakterových kvalit, zastávající různá hodnotová kritéria."

Tedy vědec, který zná živého Boha z vlastních zkušeností, nepochybuje o tom, že Bůh je, stejně jako se nepochybuje o tom, že Popper vytvořil definici vědy, Albert Einstein vypracoval obecnou teorii relativity a Mendělejev periodickou tabulku prvků.

Ale jinak je možné jak pro nevěřícího tak pro věřícího vědce pochybovat úplně o všem, o OTR, o periodické tabulce prvků i o každém teologickém náboženském učení a dogmatech atd. O každém slovu, o každé teorii lze pochybovat, I o Slovu Božím, kterým je Bible můžeme pochybovat, když to Slovo nechápeme.

Nevěřící vědec na rozdíl od věřícího pochybuje a může svobodně pochybovat i o existenci Boha, avšak o existenci skutečných živých lidských bytostí se nepochybuje, a že pro věřícího jsou skutečnými živými bytostmi Bůh a jeho andělé, věřící ví zcela jistě, proto nepochybuje jak o existenci lidských tak i duchovních bytostí. Oba ale, jak věřící tak i nevěřící mohou opakovaně pozorovat zkoumaný jev jako objektivní realitu.

Přesná definice používaných pojmů je základní charakteristikou vědecké metody, diskuze a článku. Proto bývají vědecké texty strohé a neoplývají bohatým a květnatým slovníkem. Úplně opačná situace může být v literárním díle, kterým Bible konec konců je, kde právě ta květnatost, nejednoznačnost a jinotaj je jednou z hodnot, které pak zúročí různí vykládači. Problém nastává, jestliže se začnou tyto dva styly míchat a zaměňovat.

Přesná definice bude následovat v příštím textu.

"Jsem přesvědčená, že největší tragédií pro lidstvo a svět je právě rozpor mezi vědou a vírou" - ano, na tom trvám. Tím rozporem je názor, že věda a víra jsou mimoběžné a zabývají se rozdílnými hodnotami. Zdravý člověk je hodnota souběžná vědě i víře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama