World Press Photo Awards 2013

31. května 2013 v 9:51 |  Umění

Umělec je hlásnou troubou duševní epochy. Stalo se to, před čím Karel Čapek varoval. Svět se stal továrnou na výrobu umělého člověka, lidské masy, odlidštěných hesel. Pravidla určuje tržní mechanizmus, velké příběhy o lásce nahradila pornografie a reklama. K čemu jsou hvězdy, když nejsou lidé? Jsou jen Čapkovi roboti, jdoucí proti světu a Bohu.

Slovy M. Houelleberqa: "Chcete-li být pravdiví, buďte odporní a hnusní." Obrácení smyslu v nesmysl, přímo popouzející krása ošklivého, vyjadřují tvůrčí akt, jaký duchovní dějiny v podobné míře ještě nezažily, i když sám o sobě není nový. Epocha Achnatona je kolébkou prvního monoteismu, jenž zůstal světu uchován židovskou tradicí. Barbarský infantilizmus raného křesťanství neznamenal nic jiného, než přeměnu římského impéria ve stát Boží. Prerafaelističtí primitivové jsou vlastními předchůdci neslýchané tělesné krásy, zmizelé ze světa od dob rané antiky. Baroko je poslední živoucí styl církve, jenž ve svém zničení předjímal překonání středověkého ducha duchem vědeckým.

Je naprosto lhostejné, kdy se do Nietzcheovy pýchy či do van Goghovy pokory vloudil poprvé hlas šílenství, od kdy přesně nemají už co činit s filozofií a uměním, ale s psychiatrií. Skutečnost, že počet takovýchto děl, rozpadajících se v šílenství narůstá, nepochybně ještě není důkazem o rozumu tohoto světa, či smyslu oněch děl. Přesto je třeba brát je vážně, jako naléhavou otázku.

Nesmí nás to klamat, mezi šílenstvím a dílem nedošlo k žádnému smíru, k žádnému trvalejšímu dialogu či dokonce k dorozumění. Šílenství je absolutní rozchod s dílem Šílenství nastoluje prázdno, čas ticha, otázku bez odpovědi, nezahladitelnou trhlinu, která svět nutí tázat se po sobě samém. Šílenství, v němž se propadlo dílo, je prostor naší práce, nekonečná cesta, jak se s ním vyrovnat. Šílenství existuje jen jako poslední okamžik díla - kde je dílo, tam není šílenství, přesto je však šílenství dílu současné, protože zakládá čas jeho pravdy. Okamžik, v němž se společně rodí a dovršují dílo a šílenství, je počátkem času, kdy se svět ocitá před dílem jako obžalovaný a odpovědný za to, jaký je. Lest a nový triumf šílenství: Svět, který si osobuje měřit je zkoumat pomocí psychologie. A tváří v tvář těmto dílům nenachází v sobě, a hlavně v tom, co je vůbec schopen poznat z šílenství, nic, co by ho ujišťovalo, že je bez viny. (Volně inspirováno C.G. Jungem)









 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama