Společné stolování aneb diskuze o životě

29. května 2013 v 20:44 | Platon |  Diskuze

Tedy diskuze úplně o všem, co nás zajímá, z čeho máme radost i co nás trápí. Záměrem je poučit se, vypovídat se, radovat se s radujícími a plakat s plačícími, pochopit problém, společně hledat a najít řešení a poradit, místo snahy vymýtit zlo, prokazovat dobro, skutkem i slovem. Každá snaha ublížit, ponížit, odsoudit nějakého třeba jednoho člověka či celou skupinu lidí anebo celý národ, bude smazána.


"Když vstupuješ do chrámu, Bůh Tě nesoudí, nýbrž přijímá."


V Zákonech mluví Platon, o "Společném stolování", jako o řádu, kterému přisuzuje důležitost ve smyslu "zachování obce." A říká, že to zařízení není snadné navrhnout ani jeho návrh provést. Ježíše odsuzovali za to, že stoloval s hříšníky. Společné stolování má svůj základ v Božím řádu. Proč? Aby nikdo nebyl sám.

"Pravidla řádu Společného stolování neznevažují řád rodiny, ale spravují soukromý život k prospěchu společenství veřejného i rodinného. I dobrý soukromý život totiž se bez řádu neobejde. "Kdo by vyhlašoval obcím zákony, jak mají občané žít a vykonávat věci osobní a společné ale neuznával potřebu zákonů ve věcech soukromého života v domnění, že má každý volnost trávit den, jak chce a že se nemusí dít všechno podle určitého řádu a proto nechal soukromý život bez zákonné úpravy s tím, že občané budou sami od sebe ochotni žít ve společném a obecném životě podle zákonů, ten nesoudí správně. Proč je to řečeno? Proto, že stanovíme, aby se naši mladí manželé stravovali u společných stolů o nic více ani méně jako před sňatkem." (Platon-Zákony)

Jen v řádu je bezpečí, svoboda a láska. V chaosu, ve kterém žijeme, platí, že "Dva jsou rada, tři jsou zrada" a člověk nemocný, nešťastný a zlý. V současném neuspořádání a nepořádku, který nás zotročil a kterému mylně říkáme svoboda, otevřít mysl řádu ve jménu Božím je obtížné a neseme toho důsledky. Odmítáme řád a hledáme štěstí, bez řádu hledáme Boha a vyčítáme mu nezpůsoby porušeného ne-mocného nešťastného člověka a světa. Ale to všechno, všechny diskuze o Bohu a o náboženství bez řádu je marnost, prázdné akademické řeči a mlácení prázdné slámy. Společný stůl - ať ve starověkém smyslu (ve staroanglickém Boewulfovi), ve středověkém (pán i čeleď) nebo i novověkém smyslu - vyžaduje nějaký řád, byť třeba nepsaný, ale dodržovaný, který by každému vytvořil místo ne ke zlosti ale k odpočinutí a k radosti.


"Kdo měl štěstí najít v lidské džungli spřízněnou duši, ale zanedbává ji, riskuje, že zůstane úplně sám."


"Osamělost nevzniká tím, že by člověk kolem sebe neměl lidi, ale tím, že jim nemůže sdělit věci, které se mu jeví jako důležité, nebo že považuje za platné myšlenky, které jiní považují za nepravděpodobné."



"Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!" (Galatským 5:14)

"Duše bezbožného tak je žádostivá zlého, že ani bližní jeho příjemný mu nebývá."

"Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu." (Římanům 15:2)

"Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona." (Římanům 13:10)

"V ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;" (Filipským 2:3)

"Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují," (Matouš 5:43-44)

"Řekne-li někdo: "Já miluji Boha," a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí." (1. Janův 4:20)





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama