Člověk

8. května 2013 v 20:09 |  Na počátku bylo Slovo

"V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil ho k podobě Boží - jako muže a ženu JE STVOŘIL. Požehnal JIM a v den, kdy JE stvořil, Dal jim jméno Adam-- to je člověk. Tedy člověk k obrazu Božímu, to je duchovní tělo a duše, v jednotě s Duchem svatým.

Kdyby nedošlo ke hříchu, vešel by člověk Adam - dva jedno tělo- do odpočinutí s Bohem, jak je psáno: "Budou dva jedno tělo, kdo se však oddá Pánu, je s ním jeden Duch."

Ale došlo k němu. A tak místo sjednocení v neporušitelného - nesmrtelného člověka podle obrazu Božího následovalo rozdělení na porušitelná - smrtelná těla dvě.

"Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých.

Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je." "Přioděl jsi mě kůží a masem, propletls mě šlachami a kostmi." (Jób 10:11)

A teď se z vyhnanství vracíme zpátky k neporušitelnosti. Lstivý "had" a neposlušný člověk jsou příčinou toho, že hledáme cestu zpět do ztraceného ráje. Není třeba ani výjimečná fantazie, stačí podívat se kolem sebe, čeho všeho je člověk schopen, a takového člověka Bůh z ráje vyhnal. A kdyby nevyhnal, byl by život na věčnosti obdobou toho, co tvoříme na zemi. Nebyl by tam na věky ráj, ale peklo jako tady, jenže bez úlevy, kterou přináší v utrpení smrt. V tom nesmrtelném pekelně ďábelském utrpení, tam totiž "červ neumírá a oheň nehasne".

Proto "řekl Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky." A andělé s "míhajícím se plamenným mečem", střeží cestu do života věčného. Meč je nástroj na zabíjení lidí. I Boží Slovo je nástroj, ne však na maření lidského štěstí a spokojenosti, ale k jeho zabezpečení v lásce, spravedlnosti a pokoji.

Ano, Slovo Boží je meč, a meč je symbol odvěkého boje dobra se zlem. A není na tom nic divného, že do Božího odpočinutí "nevstoupí nic nesvatého, ani ten, kdo se rouhá a lže." (Zjevení Janovo 21:27)

"Byl zasazen strom poznání a strom života. Nehyne strom poznání, hyne však neposlušnost. Co bylo napsáno, není nejasné. Bůh doprostřed ráje zasadil strom poznání a strom života. Poznání představuje život. Poněvadž první lidé nesprávně užili poznání, lest hada je prozradila. Není život bez poznání, ani poznání bez opravdového života. Obojí je zasazeno blízko sebe. …Poznání nadýmá, láska vzdělává. Kdo se domnívá, že něco ví bez pravého a životem potvrzeného poznání, nic neví. Had jej svede, poněvadž nemiloval život. Kdo v bázni poznává a hledá život, ten seje v naději, že bude sklízet. Poznání budiž ti srdcem, životem pak pravé, upřímně přijaté slovo. Když budeš úrodným slovem, budeš neustále sklízet, co na Bohu budeš žádat. Na to had nesahá, toho se lest nedotýká."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama