Citadela-řád

12. května 2013 v 12:12 |  Půlnoc nad knihami

Připravovat budoucnost znamená vytvářet přítomnost. Ti, kdo se ženou za dalekými obrazy, plody své fantazie, marní své síly v utopii a snění. Jediná pravá fantazie je ta, jež dešifruje přítomnost z jejich jednotlivých nesourodých aspektů a z její rozporuplné mluvy. Když se však necháš unést pošetilým a prázdným sněním o budoucnosti, jsi jako člověk, který si představuje, že může vymyslet pilíř a vybudovat nové chrámy jen libovůlí pera. Kde by pak potkal nepřítele? A když ho nepotká, skrze koho vytvoří sama sebe? V odporu čemu dá svému pilíři tvar? Pilíř nabývá na pevnosti právě tím, jak se v průběhu pokolení střetává se životem. Takto se rodí velká díla a říše.

Vždycky je tu jen přítomnost, které je třeba dát řád. Proč se o tom dědictví dohadovat? Předvídat budoucnost není tvou věcí, máš ji však umožnit. A protože se ti přítomnost nabízí jako materiál, práce budeš mít dost. Proto si pamatuj, že tvá tvorba nikdy není proroctvím o budoucnosti, honbou za chimérou a utopií, nýbrž že to je nová tvář, vyčtená z přítomnosti, z té zděděné zásoby rozpadlé stavební hmoty, a není na tobě, aby ses nad ní radoval nebo truchlil, neboť ta hmota se prostě jednou zrodila a je tady, stejně jako ty. Nech tedy budoucnost, ať rozvíjí postupně své větve, jako to dělá strom, od jedné přítomnosti ke druhé, od vítězství k vítězství a pěvci budou mít co zpívat, neboť namísto opěvování mrtvých bohů budou prostě oslavovat život.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama