Hymnus na ticho

26. dubna 2013 v 10:01 | Antoine de Saint-Exupéry |  Půlnoc nad knihami


Napíši hymnus na ticho. Ty, které rozezníváš plody. Nádobo medu z píle včel. Moře odpočívající ve své plnosti. Ty, do něhož uzavírám své město z výše hor. Ticho, ty pokladnice, do níž jsem uzamkl všechnu svou čest a krev. Ticho člověka, který se opřel o lokty a přemýšlí a od té chvíle pouze přijímá, aniž vydává, a vydobývá jádro z myšlenek. Ticho, které mu dovoluje poznat a které mu dovoluje nevědět, neboť je někdy dobré, když člověk neví. Ticho, které je odmítnutím červů, parazitů a plevele. Ticho, které tě chrání, když rozvinuješ myšlenky. Ticho myšlenek samotných. Odpočinek včel, neboť med je hotov a bude už jen uloženým pokladem. A bude zrát. Ticho myšlenek, které si chystají křídla, neboť je špatné, když tvé srdce či duch nedoznají klidu. Ticho srdce. Ticho smyslů. Ticho vnitřních slov, když bylo vše řečeno, vše uděláno. Neboť je dobré, když nalézáš Boha, který je tichem věčnosti.

Láska k bližnímu v duchu mé říše znamená spolupráci. Přinuť je, aby společně budovali věž, a uděláš z nich bratry. Chceš-li, aby se nenáviděli, předhoď jim zrno. Neboť kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama